Jak v příbězích o Harrym Potterovi si museli uplynulou sobotu připadat návštěvníci Seloutek. Po celé odpoledne zde byla jedna z největších koncentrací čarodějek a čarodějů na kilometr čtvereční. Což způsobili místní hasiči, právě oni nachystali čarodějnou stezku. A jelikož epidemiologové a politici s povolováním opatření váhají, byla samoobslužná.
„Praporek, vidím praporek!“ ozývalo se už krátce po startu z polních cest. Děti se brzy chytily a za chvíli se těšily, co jim stanoviště přichystají. Zklamané nebyly a vyzkoušely si záhy všechny kratochvíle z „normální“ doby, tedy třeba házení, skákání a kutění s kameny. „Koukněte, co jsem udělal! Bylo to i větší, ale bohužel spadla,“ informoval klučina od jednoho ze stanovišť, kde se stavěly co nejvyšší kamenné věže. „Je dobře, že se akce koná, je to fajn. Absolvovali jsme i jiné podobné stezky,“ svěřila se Večerníku Iveta Dedková. A ukázala, že není třeba, aby v čarodějnickém vyrazily jen děti, slušivý klobouk i pletení pavouci – dokonalost sama.
Zatímco děti zkoumaly, tvořily nebo se i na jednom stanovišti schovávaly dospělým, jejich rodiče a příbuzní klábosili. „Dělala jsem do jedné v noci čarodějnický kostým do školky. A malý si ho odmítl vzít,“ dala k dobru čerstvou zkušenost jedna z přítomných žen. Muži mezitím vytáhli životabudič v podobě rumu. „Dáte si?“
Nepochybné posilnění přispěje k tomu, že si cestu – mimochodem pořádně kopcovitou – užijí jak děti, tak dospělí. „Pohyb pro děti je v dnešní době důležitý. Navíc se konečně něco děje, a ještě to převlečení za čarodějnice… Takže úžasné,“ oceňuje zase o kus dál Zuzana Zmeškalová při pohledu na děti nadšeně šlapající do kopce.
Co jim tam čarodějové a čarodějnice nadělily?
