Značně horké počasí, nebe bez mráčku. Tak taková byla uplynulá sobotu na střední Hané situace pro cyklisty. Řadu jich to ale neodradilo od usednutí na kolo a cestě směr vrahovický fotbalový stadion.
Právě odsud vyjížděli účastníci Vrahovického bicyklu do okolních vesnic. Znovu měli na výběr dvě trasy a vedle pohybu jako příjemnou motivaci drobné občerstvení a diplomy. Byl u toho i Večerník!
„My už to jedeme poněkolikáté, je to zábavnou formou, není to závod, můžeme si jet v klidu, podívat se po okolí. A bereme to jako takové zpestření,“ pronesl Zdeněk Komárek, jeden z účastníků. Nebyl přitom sám, kdo přijel poněkolikáté, organizátoři akce se s mnohými příchozími vesele uvítali. Buď byli stálicemi, nebo sousedy a známými.
Do horkého počasí se ale zprvu nikomu moc nechtělo. A tak v devět hodin ráno, necelou hodinu po začátku registrace, zelo hřiště prázdnotou. A chvílemi zde bylo více organizátorů než cyklistů. „Účast je menší, ještě ale lidé mohou dojet. Když je hezky, může být lidí hodně, ale taky minimum. Doufám, že stovku překonáme, takových sto padesát by mohlo být. Počítal jsem s tím, že po koroně bude každý natěšený a může dojít přes dvě stě. Zatím to tak ale nevypadá,“ konstatoval za pořadatele Pavel Dopita.
Právě počasí některé jezdce odradilo od delšího pobytu na sedle. „Kvůli horku jsme vzali nakonec kratší trať. Váhali jsme ještě, jakou zvolit, ale příště si vyzkoušíme nějakou jinou,“ vysvětlil Zdeněk Komárek předtím, než vyrazil do terénu.
Trasy organizátoři trochu změnili. Důvod? Uzavírky a taky snaha o to vést trasu co nejzajímavějšími místy. A tak lidé nejenže navštívili Skalku, ale také Citov. Zde místní kovář vytvořil obrovskou sochu vetřelce a sérii kovových mimoňů.
Právě zajímavé trasy a pohodová atmosféra je mimo jiné to, co lidi na Vrahovický bicykl táhne. Nějaké časy nebo výkonnost zde vůbec nehrají roli. „Máme diplomy ještě z loňska, kdyby si to chtěl někdo vyzvednout. Musím ale zdůraznit, že to není závod, ale cykloturistická akce. Prvotní úmysl byl ten dostat rodiny s koly ven. A jestli se někdo někde zapomene… Vyjeli na kole, to je základ,“ zdůrazňuje Pavel Dopita. T
en byl nakonec s účastí spokojený jen napůl, dorazilo 105 lidí, včetně tradičních účastníků z Lobodic u Tovačova. Nejstaršímu jezdci bylo 77 let, nejmladšímu rok. „Osobně jsem čekal trochu vyšší účast, i tak je to ale příslib návratu do normálu,“ zhodnotil zájem lidí o letošní ročník akce.
