Historické koráby brázdily Prostějovsko

Řev motorů, smrad výfukových zplodin, ale taky řada nádherně tvarovaných aut a nadšení diváci. To bylo sobotní dopoledne v Němčicích nad Hanou. Na zdejším náměstí se sešli nadšenci do všeho starého, krásného a s koly. Téměř stovka motorek a aut z různých období krášlila prostranství a po osmé hodině ranní je mohli přicházet obdivovat místní i přespolní. „Aut by mělo být dneska 81,“ konstatoval Hubert Grmela, který sám přivezl jeden vůz, a navíc se ujal role moderátora akce v době odjezdu kolony veteránů na objížďku okolí.

Právě titulem „veterán“ se musela vozidla pochlubit. Což znamená, že jim mělo být alespoň 30 let. Někteří to přitom vzali jako výzvu, dorazili třeba s favoritem nebo škodou 120. Ovšem k vidění vesměs byly mnohem starší kousky. Třeba mercedes ze 70 let, ford ve sportovním provedení z let osmdesátých. Ale také vozy z doby těsně po válce i první republiky, tedy Tatry, Pragy nebo třeba Aera. „Na poli veteránském toho je hodně. Ale Aero je takový prvorepublikový skvost, který předběhl svou dobu. Co se třeba týká designu,“ poznamenal Jindřich Králíček.

Kromě toho, že sem přijeli mnozí řidiči se svým veteránem, řada jich také zvolila historický oděv, obvykle z meziválečného období. Což také přihlížející ocenili. „Určitě bych si ráda něco pořídila. Tip vám neřeknu, ale třeba ty ‚broučky‘, to bych ráda někdy vyzkoušela. Moc se mi pak líbí kostýmy, které tu někteří mají. Opravdu moc pěkné,“ ocenila jedna z přihlížejících Kateřina Snídalová. A o diváky nebyla nouze, ti zkoumali, prohlíželi si interiéry, dotazovali se. „Já zde mám Hudsona z roku 1934. Kuriozitou pak je, že je to americké auto, které bylo v roce 1934 přivezeno do Československa pro zákazníka. Zvláštností je, že i když jde o americké auto, tachometr má v kilometrech, ne v mílích,“ konstatoval Hubert Grmela. Při vyprávění o vozech pak nešetřil fórky, k dobru dal například ten, že z nepovedených Rolls-Royce se prostě udělají Bentley…

Lidé nakonec vesměs odcházeli spokojení. Viděli auta, která se často leskla novotou, totéž platilo o motorkách. Aby taky ne. Fandové, kteří je vlastní, na nich tráví spoustu času. I když toho stroje zase třeba tolik nenajely. „Máme známé, kteří s veteránem byli v Chorvatsku, v někdejší Jugoslávii, v Nizozemí. Pomalu po celé Evropě. Při dnešním provozu je to ale náročné, jsme nebezpeční i těm ostatním, jede to pomaleji a ostatní si to často neuvědomí,“ uvedla třeba jedna z majitelek s tím, že většinou se jezdí jen po České republice.