Kameny zmizelých neboli Stolpersteiny. Pro mnohá evropská města už neodmyslitelná součást jejich ulic, pro Prostějov stále spíše novinka. Kameny, které upomínají na utrpení obyvatel židovského původu jako na oběti holokaustu a nacistického režimu, nechává spolek Hanácký Jeruzalém umísťovat v prostějovských ulicích poslední rok a půl. Dvě desítky kamenů doplní další tucet, stane se tak tento čtvrtek 1. července na Pernštýnském náměstí od 13.00 hodin.
„Rodina prostějovského zastupitele JUDr. Sonnenmarka, rodiče Bedřicha Seligera, který bojoval ve Svobodově armádě, příbuzní prostějovské rodačky a laureátky Ceny města Prostějova Maud Beerové, ale také členové prostějovské sokolské organizace. Ti všichni mají jedno společné – byli zavražděni nacisty v průběhu II. světové války. Jedni kvůli svému židovskému původu, druzí z důvodu odporu proti nacistům,“ sděluje za Hanácký Jeruzalém Jana Gáborová. Jejich zmařené životy budou od letošního roku připomínat v prostějovských ulicích další Kameny zmizelých.
I V letošním roce se na ukládání pamětních kamenů podílí spolek Hanácký Jeruzalém, prostějovští sokoli i statutární město Prostějov, které formou dotace hradí polovinu všech kusů Kamenů zmizelých. Dosud docházelo k umísťování kamenů zejména v jádru města. Nyní se ale budou ukládat také do vzdálenějších míst. Třeba na náměstí Spojenců nebo do Rejskovy ulice. Jejich poloha obvykle odkazuje na obydlí, kde zavraždění lidé žili.
Ani vybrané datum uložení přitom není náhodné. Kameny budou uloženy záměrně v termínu na konci června a července, kdy právě v tomto období před 79 lety bylo donuceno nastoupit více než 1200 lidí židovského původu z Prostějovska do transportů. Drtivá většina z nich byla ve vyhlazovacích táborech povražděna, a to včetně více než stovky dětí do 15 let. Domů se vrátilo 109 občanů.
Uctění se tentokrát ovšem nebude týkat jen někdejších židovských obyvatel města. Nacistické zvůli však neunikli ani členové prostějovské sokolské organizace; památku jejich 3 zavražděných členů uctíme společně s prostějovskou sokolskou organizací uložením pamětních kamenů.
Prvních jedenáct kamenů bylo uloženo předloni v září, a to za účasti představitelů Federace židovských obcí, izraelského velvyslance či olomouckého arcibiskupa. (red)
Kdy a kde konkrétně a za koho budou Kameny zmizelých uloženy?
8.00 Nám. U Kalicha 2 – za Jana Mládka zavražděného v Osvětimi
Jan Mládek byl zahradník, městský zastupitel a radní. Také byl významným sokolským činitelem, členem výboru Sokola II v Prostějově i jeho starostou, nakonec byl starostou sokolské župy prostějovské. Zatčen byl gestapem už v roce 1940. Následně byl deportován do koncentračního tábora v Dachau a do Osvětimi, kde byl v roce 1941 popraven. Kámen bude uložen nikoliv k místu jeho bydliště (třída Legií 26, nyní Brněnská ulice), ale k budově Sokola II, jehož byl členem.
8.30 Kollárova 7 (poslední adresa, odkud Marta a Mirjam odcházely do transportu, celá rodina dříve žila v domě v ulici Aloise Krále 9, tehdejší Jeronýmova ulice) za Roberta, Martu a Mirjam Sonnenmarkovy
JUDr. Robert Sonnenmark byl advokát, dlouholetý zastupitel a člen rady města, byl také předním představitelem zdejší Židovské obce a předsedou spolku Místní skupina sionistická. Jako významný veřejný a spolkový činitel byl v rámci akce Albrecht I. zatčen a deportován (společně s dalšími jednadvaceti prostějovskými občany) 1. září 1939 do sběrného tábora do Štěpánova u Olomouce, následovalo Brno a věznění v koncentračních táborech v Dachau a Buchenwaldu a nakonec v Osvětimi-Březince, kde byl 25. listopadu 1942 zavražděn. Jeho manželka a 12letá dcera byly 8. července 1942 deportovány do Terezína, odtud do Osvětimi, kde byly 19. října 1944 zavražděny.
9.00 Nám. Spojenců 15 za Josefa Bukáčka zavražděného v roce 1942 v Osvětimi
Ing. Josef Bukáček byl celým svým životem a profesí spjatý s Prostějovem, byl technickým radou, ředitelem městské plynárny a vodárny. Zároveň byl členem Sokola II v Prostějově. 3. října 1941 byl zatčen a následně deportován do Osvětimi, kde byl 15. března 1942 zavražděn. Byl mu udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam.
10.00 Havlíčkova 11 – za Ignáce a Annu Seligerovy
Ignác Seliger provozoval obchod s konfekcí na tehdejším Žerotínově (nyní Žižkově) náměstí č. 9. Byli deportováni 4. července 1942 do Terezína a zavražděni v roce 1942 v Baranoviči.
10.30 Rejskova 1 – za Františka Foukala zavražděného v Osvětimi
JUDr. František Foukal byl prostějovský advokát a člen Sokola I v Prostějově. Byl členem okresního zastupitelstva a místopředsedou Městské spořitelny. Zatčen byl v rámci tzv. akce Sokol 9. října 1941 a následně byl vězněn v Olomouci, v Kounicových kolejích v Brně a v Osvětimi, kde byl 8. března 1942 zavražděn.
13.00 HLAVNÍ ZÁVĚREČNÝ AKT
Pernštýnské nám. 6 – za Maxe, Štěpánku, Josefa a Gustava Steinerovy
Jedná se o prarodiče a další příbuzné prostějovské rodačky, autorky knihy Co oheň nespálil, čestné členky spolku Hanácký Jeruzalém a dnes občanky Státu Izrael Maud Beerové. Její dědeček Max Steiner provozoval v domě obchod s kůžemi a ševcovskými potřebami. Byl deportován do Terezína, kde v roce 1942 zemřel, Štěpánka byla zavražděna v roce 1944 v Osvětimi, Maxův bratr Josef a jeho osmnáctiletý syn Gustav byli zavražděni v Baranoviči.
