Možná, že už jste u něj někdy byli. K hrádku Špacírštejnu dojdete z Lipové po zhruba kilometrové procházce po polní cestě. Rozkládá se na okraji zdejšího lesa ve směru k obci Buková, nedaleko něj protéká říčka Okluka. Aktuálně byl tento hrádek nominován na cenu za neobjevený skvost Olomouckého kraje. Ve stejné kategorii můžete až do 15. srpna na webu www.cenykraje.cz hlasovat také pro Muzeum řemesel Konicka sídlící ve zdejším zámku.
„Každý člověk by měl v životě stvořit mistrovské dílo,“ zní motto, které vytesal Zdeněk Procházka z Lipové do kamenné desky „svého“ hrádku Špacírštejn. Jedná se o zdrobnělou romantickou napodobeninu zříceniny hradu. Svůj název získal právě podle jména svého tvůrce. Německé spazieren totiž znamená procházet se.
Zdeněk Procházka se do stavby Špacírštejnu pustil už někdy kolem roku 1982, dokončil ji zhruba v roce 2010, ovšem stále na hrádku provádí drobné úpravy. Při stavbě využil kameny sesbírané z okolních polí. Většina stavby je vytvořena z volně skládaných balvanů, pouze nosné části jsou zpevněny maltou. Střed hrádku tvoří asi tři metry vysoká kruhová věž s chodbou, je tu i malá místnost s dveřmi sloužící k úschově nářadí. Celý areál je udržován. Seče se zde tráva, vysazují se květiny a okrasné dřeviny.
Největší sekeru najdete v Konici
Za vznikem a fungováním Muzea řemesel Konicka stojí další výrazná osobnost regionu, kterou je kastelán konického zámku, v jehož přízemí se muzeum nachází. Pavel Šín si v minulosti za jeho vybudování odnesl mimo jiné Cenu hejtmana Olomouckého kraje za výjimečný počin v oblasti tradiční lidové kultury. V konickém muzeu najdete ojedinělou expozici zvyků a řemesel s ukázkami vzácných exponátů. Za nejvzácnější je považován nejstarší věžní hodinový stroj na Konicku. Seznámit se zde můžete s řemesly, která mají na Konicku dlouholetou tradici, jako například pivovarnictví, mlynářství, kovářství, vahařství, tkalcovství, krejčovství a řada jiných.
Muzeum řemesel v Konici se oficiálně také může pochlubit největší sbírkou seker na světě. Před čtyřmi lety byla dokonce zapsána do světové Guinnessovy knihy rekordů. Aktuálně zde najdete neuvěřitelných 690 exemplářů. „Liší se především tím, k čemu byly určeny. Tyto nástroje ke své obživě potřebovali nejen dřevorubci či tesaři, ale třeba i zedníci, řezníci, kameníci, mlynáři a tak dále. Sekera neodmyslitelně patřila také do výbavy vojáků či katů,“ upozornil Pavel Šín, který první sekeru do své sbírky získal od svého bratra Ladislava, který pracuje se dřevem.
Před muzeem rovněž najdete největší sekeru v ČR, která byla odhalena v roce 2015, kousek od ní pak stojí největší dřevorubecká pila na světě, kterou Pavel Šín s přáteli vytvořili předloni.
Společně s oběma pozoruhodnými turistickými cíli Prostějovska ještě v krajské anketě o neobjevený skvost Olomouckého kraje soupeří také důl Hraničná ve Vojtovicích, skalní útvar Venušiny misky na Smolném vrchu a Muzeum silnic ve Vikýřovicích.
