Dnes půjdeme společně položit květinu připravenou z botanické zahrady s Miladou Sokolovou, náměstkyní primátora, Liborem Marčanem, předsedou komise ZP a Evou Zatloukalovou z ČSOP Iris. Kdo bude mít zájem se přidat, sraz v 16:00 hodin před vstupem na hřbitov.
Rodák z Čáslavi (* 30. srpna 1961) absolvoval v roce 1980 prostějovské gymnázium Jiřího Wolkera. Potom studoval obor biofyzika a chemická fyzika na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Studia ukončil v roce 1985. V letech 1985–1989 pracoval jako výzkumný pracovník ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu zelinářském v Olomouci. Krátce pracoval jako pedagog přírodovědného oddělení Městského domu dětí a mládeže v Prostějově a v letech 1991–1996 jako pracovník oddělení ochrany přírody na odboru životního prostředí Okresního úřadu v Prostějově. Od 1. 11. 1996 pracoval jako botanik u Správy chráněných krajinných oblastí ČR na pracovišti CHKO Litovelské Pomoraví.
Byl výborným znalcem květeny Prostějovska. Svou pozornost zaměřoval hlavně na mizející stepní a mokřadní lokality. Jeho poznámkový blok se stále plnil novými nálezy. Z těch nejzajímavějších můžeme uvést nález Salix repens (Vrba plazivá) či potvrzení výskytu Bupleurum rotundifolium (Prorostlík okrouhlistý) po mnohaleté absenci. Podílel se na vyhlášení přírodních parků Velký Kosíř a Kladecko a také mnoha maloplošných chráněných území. Výsledky svých průzkumů publikoval v odborných časopisech, především v Přírodovědných studiích Muzea Prostějovska v Prostějově, Štafetě apod.
Organizoval poznávací exkurze, floristické kurzy, školy ochrany přírody a odborné semináře. Intenzivně spolupracoval s přírodovědci prostějovského muzea. Zapojil se do činnosti přírodovědného kroužku při muzeu a zajistil pro něj řadu kvalitních přednášek. S prostějovským muzeem také spolupracoval na přírodovědných výstavách (například na výstavě věnované říčce Hloučele v roce 1996).
Jeho vzorem byl í středoškolský pedagog a botanik Václav Spitzner. Na jeho práci také v mnohém navázal. Například se v roce 1998 zasadil o vydávání odborného časopisu Přírodovědné studie Muzea Prostějovska. Pokračoval tak ve šlépějích předválečného Věstníku vydávaného Přírodovědeckým klubem v Prostějově.
RNDr. Petr Albrecht také aktivně působil také v oblasti ochrany přírody. V jeho osobě se spojovalo vědecké poznej! s ochranářským chraň! V roce 1979 byl zakládajícím členem Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a posledních pět let předsedou prostějovské organizace. Od roku 1997 byl členem Ústřední výkonné rady ČSOP a zástupcem svazu v mezinárodní organizaci EUROSITE. Dále byl členem České botanické společnosti. Nebál se vystupovat proti akcím poškozujícím přírodu a organizoval akce na záchranu přírody. V letech 1989–1990 se z pověření svazu účastnil jednání za záchranu botanické zahrady v Prostějově, která měla být zlikvidována kvůli rozšíření kasáren. Podařilo se mu prosadit zelený pás kolem říčky Hloučely a pro prostějovské ochránce přírody se zasadil o vybudování Ekocentra na Husově náměstí.
Od roku 1998 byl členem zastupitelstva města Prostějova. Zastával funkci předsedy komise životního prostředí.
RNDr. Petr Albrecht zemřel tragicky 11. listopadu 2001 s manželkou Magdou a starším synem Janem při automobilové nehodě u Holic na Pardubicku. 20. listopadu měl v Obecním domě v Praze převzít Cenu ministra životního prostředí 2001 za mimořádné a dlouhodobé aktivity v oblasti životního prostředí. Tato mu bohužel byla udělena in memoriam a přebíral ji jeho otec Ing. Zbyněk Albrecht.
Památce Petra Albrechta byl věnován svazek 4 Přírodovědných studií Muzea Prostějovska vydaný v roce 2001. Jméno Petra Albrechta nese od roku 2012 naše botanická zahrada. Najdeme v ní také symbolický pomníček. Kámen s reliéfem byl odhalen 8. září 2011 u příležitosti jeho nedožitých padesátin.
