Farský areál, to není jen místo k rozjímání nebo modlitbám, ale každoročně se zde koná také výstava chovatelů. V neděli tento fakt prozrazuje všudypřítomné kvokání a šelestění křídel. Brzy jsou mezi návštěvníky vidět i jejich původci, tedy slepice, husy, holubi. A o kus dál? Desítky a desítky králíků, přinejmenším tucet různých plemen. A právě králíci bodovali snad nejvíce ze všeho. „Šel jsem do kostela a po cestě jsem se šel podívat, co je za akci. Bydlím zde krátce, takže objevuji. A výstava? Zaujala víc malého, kterému se líbili králíci,“ svěřil se Večerníku, který se na akci přijel podívat, jeden z účastníků představující se jako Honza.

 

A nezaujaly jen králíci, ale i sebritky, brahmánky, paduánky i další plemena drůbeže vzbuzovala nejen dětský údiv. „Podívej, jakou má chocholku,“ je slyšet z jedné strany. „Jé, ti jsou nádherní!“ jásají děti od voliéry s indickými pávíky, sněhově bílými holuby. „Z holubů zde máme anglické voláče, což je docela rarita. Dále birminghamského rollera, což je plemeno, které nevynikne tolik vzhledem jako letovými schopnostmi, dělá ve vzduchu takové kotouly. A pak máme i bojová plemena. Jsou ale víc bojová vzezřením než chováním. A z králíků? Třeba zaječí, což je zvláštnost. Podobně sallander,“ ujme se mě záhy Jiří Novotný, jeden z hlavních organizátorů akce.

O návštěvníky nemají tyto akce nouzi. U ručně dělaných langošů se stojí fronty a občerstvení mizí před očima. „Máme šest posledních,“ zahlaholí muž, který má na starost mimo jiné párky v rohlíku. I další pokrmy rychle dochází. Pozornost účastníků se zkrátka napůl rozdělila mezi zvířata a jídlo. „Kostelecká výstava jako tradičně probíhala v období hodů. Takže o návštěvníky bylo postaráno. Hody navíc pronikly i do farského areálu,“ konstatuje s úsměvem Novotný.

K faře si tak našli cestu nejen chovatelé-odborníci, ale také řada rodin. „Chovatelé nejsme, ale tihle dva přijeli až z Kladna. Jen kvůli výstavě a hodům. Chodíme každý rok,“ říká Pavla Enevová. „Zdá se mi, že těch zvířat je tady víc, než bylo. Nebo je to tím, že jsme vždy chodili až odpoledne. Je to tady moc krásné, pro děti super,“ dodává. „Přišli jsme se podívat kvůli dětem. A snažíme se přemluvit babičku, že by si měla pořídit slepičky,“ přidává se další z návštěvnic Veronika Vaňková.

Nejen děti obvykle po hodině i delším čase odchází pozitivně naladěné. Dospělí si rovněž přišli na své. Navíc kromě zážitků se ztělesněním roztomilosti v podobě králíků totiž často odchází posilněni občerstvením nebo s nějakou pěknou cenou. Pokud už jste si mysleli, že letošek byl ochuzen o tombolu, tak ne – ani ta nemohla chybět.