Podzim hraje mnoha barvami a je pastvou pro oči. Zahrada však v tomto období nese i úrodu, která potěší naše chuťové pohárky. V ovocném sadě končí sklizeň letního ovoce a začínáme trhat, v dalším případě i sbírat podzimní a raně zimní úrodu. Jak ale s těmito vitamínovými bombami pracovat a jak je nejlépe uskladnit na zimu, kdy budete jejich vitamíny potřebovat?

Podzimní ovoce

Jablka, hrušky, meruňky či švestky – všechny tyto ovocné plody dozrávají právě na podzim, najdete je v mnoha zahradách a mají spoustu vitamínů. Při jejich sklizni je důležité dodržovat určité zásady. Plody by se měly trhat v pravou chvíli. Brzy utržené ovoce totiž při uskladnění nikdy nedojde do správné zralosti a vy přijdete o jeho skvělou chuť a šťavnatost. Naopak přezrálé plody se brzy kazí, padají ze stromu, napadají je vosy a pak už jsou ke skladování nevhodné. Jak se pozná načasovaná sklizňová zralost ovoce? Jednoduše když jdou plody i se stopkou lehce oddělit od větve.

Pokud již máme ovoce sklizeno, tak co z něj uvařit či upéct? Možností je spousta. Najdete plno receptů na buchty, koláče, povidla, zavařeniny či marmelády. A co vy, máte v zásobě recept na netradiční marmeládu nebo jinou podzimní specialitu? Přebytky si poté uskladněte, v zimě se budou vitamíny hodit. Avšak pozor, skladujte jen zdravé a nepoškozené ovoce, a to nejlépe podle jednotlivých odrůd. Navíc uchovávejte ovoce jen v jedné či dvou vrstvách, aby se plody od sebe vzájemně nekazily. Úrodu ovoce si můžete taky i zamrazit či usušit. V chladných měsících se vám bude hodit. Nejen podzimní ovoce je totiž zdrojem vitamínů, draslíku, minerálních látek nebo třeba vlákniny.

Podzimní zelenina

Když tady máme podzim, tak je ten správný čas sklidit i zeleninu, kterou jsme si zaseli a pečlivě se o ni celé jaro a léto starali. Nejprve sklízíme tu plodovou, jelikož mírné dny urychlují zrání těchto plodů, jako jsou např. fazole, tykve, dýně nebo rajčata. Poté přijde na řadu pozdní košťálová a kořenová zelenina, řapíkatý celer a cibule.

Nejobvyklejšími druhy zeleniny k zimnímu skladování, třeba ve sklepě, jsou kedluben, celer, petržel, mrkev, cibule, česnek, pór, červená řepa, kapusta a brambory. Vůbec nejskladovanější zeleninou jsou v naší zemi brambory. Uskladňujte jen nepoškozené, zdravé a ničím nenapadené hlízy. V dřevěných či plastových přepravkách je uložte v tmavém a větraném prostoru. Brambory je nutné přeš zimu pravidelně kontrolovat a poškozené hlízy vyhodit.

Většinu sklizené zeleniny je však vhodné uchovat konzervováním či nakládáním. Naložení nám ji pak uchová co nejčerstvější. Do octového nálevu můžete naložit například mrkev, květák a cibuli. Můžete si také naložit na kostičky nakrájenou kořeněnou zeleninu. Starší, scvrklou či nějak poničenou zeleninu již nemá smysl uchovávat, z té si něco dobrého uvařte. Receptů je spousta, stačí jen otevřít nějakou kuchařku či internet.

Konzumace zeleniny je během podzimních a zimních měsíců důležitá jako ochrana před viry a bakteriemi. Zelenina je zásadotvorná, a to znamená, že přispívá k udržení pH vašeho těla. Také obsahuje důležité vitamíny, minerály, enzymy a je zdrojem vlákniny.

 

Tematická strana PROSTĚJOVSKO a Z DARŮ NAŠICH ZAHRÁDEK vychází jako součást tištěného vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku v pondělí 30. srpna