Šlo o první českou reálku na Moravě. Základem bylo memorandum přijaté na velkém táboru lidu 2. července 1871 konaném na vojenském cvičišti za Brněnskou ulicí.
Následně probíhala jednání mezi ministerstvem kultu a vyučování a vládou a činiteli města. Do čela iniciativy za zřízení reálky se postavila prostějovská záložna, která nabídla částku 5 tisíc zlatých a založila reálku vlastním nákladem.
Ministerstvo žádosti vyhovělo a reálka byla otevřena 26. září 1871. Vyučování na ní bylo zahájeno 17. října 1871. Byla to škola soukromá a čtyřtřídní.
V roce 1872 byla založena Matice školská, která se stala skutečným mecenášem školy a převzala vydržování v této době nižší reálky. Ředitelem byl jmenován profesor pardubické reálky František Martinák. Za něj se podařilo dosáhnout práva veřejnosti a došlo k doplnění nižší reálky o dvě třídy vyšší reálky. V roce 1873 byla vydána nová zakládací listina. Matice obdržela od ministerstva vyučování touto listinou pevná pravidla a také jistou perspektivu.
V roce 1880 se prostějovská reálka stala zemským ústavem. Město bylo povinno platit zemskému fondu roční paušál 3 000 zlatých. Smlouva o přechodu na zemskou správu byla schválena zastupitelstvem 12. srpna 1880. Majetek školské matice přešel pod město. Ústav dostal nový název: Slovanská vyšší zemská reálná škola v Prostějově.
Postupně se stala významným ústavem a největší školou v Prostějově. V roce 1883 na ní studovalo 157 žáků, v roce 1900 to bylo už 404 žáků a ve školním roce 1923 – 1924 889 žáků.
1. září 1941 byla Zemskou školní radou pro Moravu zrušena. Nebyly otevřeny 1. ročníky a zbývající ročníky byly od 1. září 1943 připojeny k reálnému gymnáziu. Po osvobození se reálka nadechla k novému životu. Správce školy Jan Cejpek provedl spojení reálky a reálného gymnázia formálně, nebyl proto problém obě školy obnovit do původního stavu.
Od 23. července 1945 má škola název Státní reálné gymnázium v Prostějově. V roce 1946 si škola připomněla 75. výročí od svého založení. Byl vydán almanach „Památník sedmdesátého pátého výročí reálky (Státního reálného gymnasia) v Prostějově 1871 – 1946.“ Zároveň se konal sjezd žáků, abiturientů školy a profesorů. Po komunistickém převratu v roce 1948 a následném zavedení krajského zřízení přešla škola pod KNV v Olomouci. Posledním školním rokem byl rok 1950–1951. V roce 1951 bylo Reálné gymnázium sloučeno s gymnáziem Jiřího Wolkera v Kollárově ulici. V roce 1949 bylo zrušeno také dívčí reálné gymnázium. Vznikla tak jediná střední všeobecně vzdělávací škola 3. stupně v Prostějově.
V červnu 1971 měly proběhnout vzpomínkové oslavy 100. výročí založení reálky. Připravoval se sjezd abiturientů a profesorů, byly vydány odznaky, letáky i nový almanach. Dva měsíce před konáním akce byly oslavy z rozhodnutí okresního výboru KSČ v Prostějově zakázány. Tradice reálky si tehdejší mocipáni nechtěli připomínat a všechno mělo zmizet v zapomnění.
Prostějovská reálka byla školou vysoké úrovně. V galerii ředitelů nacházíme výrazné osobnosti. Připomenout můžeme Josefa Lošťáka, Bartoloměje Navrátila, Karla Beneše, Jana Zachovala a Vojtěcha Janouška. Z řad pedagogů to byly významné kulturní osobnosti našeho města – Otakar Fiala, Josef Glivický, Karel Juda, František Faktor, dále přírodovědci Václav Spitzner, Rudolf Wolf, Rudolf Plajner, výtvarníci Antonín Kameník a Alois Doležel a tělovýchovní činitelé Josef Čermák, Oldřich Dobrovolný, Jan Sedláček a Jan Svozil. Mezi absolventy školy patřili vědci a vysokoškolští pedagogové Konrád Hruban, Alois Tichý, Antonín Smrček, akademičtí malíři Alois Fišárek, Oldřich Lasák, Vladimír Pukl, Hilar Václavek, spisovatelé Jaroslav Zatloukal, F. C. Župka, pedagog Norbert Černý, spisovatel a novinář Edvard Valenta a hudební skladatel Vladimír Ambros.
V roce 1991 bylo založeno občanské sdružení „Spolek pro obnovu reálky v Prostějově“. V čele této iniciativy byli absolventi gymnázia, které pohltilo reálku. Hlavním iniciátorem celé akce byl radní a místostarosta RNDr. Boris Vystavěl. 13. února 1992 schválilo zastupitelstvo města zřízení Reálného gymnázia a základní školy města Prostějova. Reálné gymnázium bylo otevřeno 1. září 1992 zřízením prvních dvou tříd. Nedošlo zde sice de iure k pokračování reálky, ale jsou zde jisté podobnosti myšlenkové v obsahu výuky a v sepětí s politickým a historickým vývojem města Prostějova.