Bleší trh slavil úspěch

Zelináři? Ne, v neděli ráno obsadili stolky prostějovské tržnice prodejci všeho možného. Na programu byl takzvaný bleší trh. Tedy akce, při níž skutečně můžete sehnat všechno možné, ať už to jsou známky, mince, sošky nebo odznaky. Ale v podstatě vše, na co si jen vzpomenete. Od oblečení přes zbraně až po umění. „Zatím jsem si ještě nic moc neprohlédl, pořídil jsem si ale tričko na zimu. Je to po všech stránkách zajímavá akce, fajn na podívání,“ poznamenal před Večerníkem jeden z kupujících, kteří se na tržnici začali trousit už po sedmé hodině ráno.

Už jen na pohled to byla přitom zvláštní směsice věcí. Na jednom stolku byly zachovalé knížky, na dalším staré prospekty prostějovského muzea. Opodál zase hodiny, staré panenky nebo stolní hry, nechyběly sochy, ale ani různé kuriozitky v podobě maňásků nebo helmy z dob komunismu. Své místo měly přitom i chladné zbraně. Rozmanitost zboží podpořil přitom i zájem prodejců. „Je tu zatím nejvíc prodejců, je to neuvěřitelné. Jsem moc spokojený, prodává tady i mládež,“ poznamenal pořadatel blešího trhu Jindřich Skácel.

S přibývajícím časem začali přicházet zájemci. Hodnotili pohledem, zvažovali, poptávali se. Mnozí taky kupovali. „Pokud tím vydělám pár korun navíc na rekonstrukci, budu rád,“ říká s úsměvem pan Antonín. I před ním je na stolku hromada zboží od hodin přes sochy až po bubínek. „Ten je dobrý,“ poznamená a zabuší do něj. „Vyklízíme dům. Zdědili jsme ho po lidech, které jsme skoro neznali,“ vysvětlil pak prodej věcí.

Ten se v neděli mimořádně vyvedl: počasí vyšlo, příchozích nebylo málo. A i Jindřich Skácel se šel kouknout, co by tak nakoupil. „Zabývám se tímto deset let, jsem sběratel různých věcí, snad až takový kramář. Já primárně třeba na takové akci nekoupím nějaké obrazy nebo šperky. Jsou to spíše drobnosti a drobné radosti domů, které mi ještě chybí,“ pousmál se. A rád by obnovenou tradici bleších trhů v Prostějově do budoucna rozšířil. Optimálně na jednu akci měsíčně.