Klub vojenské historie při W.P.E.P. ve spolupráci se zámkem Plumlov, pod záštitou hejtmana Olomouckého kraje Josefa Suchánka a ve spolupráci s radnicí města Plumlov a starostkou Gabrielou Jančíkovou uspořádal 18. září 2021 Vojenský den – Živé obrazy. Klub vojenské historie i ostatní spolupracující kluby představily nejen rekonstrukci obsazení Československa hitlerovským Německem, ale i dobové tábory jednotlivých armád, vojenskou historickou techniku a pro dokreslení byl divákům představen i tábor vojáků z první světové války.
O atraktivní akce Klubu vojenské historie je tradičně obrovský zájem a každá z nich je hojně navštěvována tisícovkami lidí. O popularitě tohoto spolku svědčí i sledovanost jeho facebookových stránek, která aktuálně přesáhla již 1,3 milionu návštěv. „Děláme nejen poradenství pro historické válečné dokumenty, především pro televizi ZDF, ale také i pro českou scénu. Spolupracovali jsme s panem režisérem Renčem na natáčení filmu Lída Baarová, s panem režisérem Marhoulem při natáčení filmu Nabarvené ptáče a také na dalších dokumentárních filmech. A to vše jen za nákladové položky, neboť jsme přesvědčeni o tom, že historii je nutno lidem představovat a připomínat,“ prozradil další aktivity Jaromír Pytel z Klubu vojenské historie při W.P.E.P..
Klub spolupracoval i na některých dokumentech pro Českou televizi. „Naší specializací jsou ozbrojené složky Německa mezi léty 1929 až 1945, okrajově se zabýváme také U.S. Army od vylodění v Normandii až do roku 1945. Pojízdné válečné muzeum včetně několika kusů techniky bylo možné spatřit právě i při Vojenském dni v Plumlově, společně s tím také na mezinárodních soutěžích a dobových přehlídkách vyhráváme hlavní ceny. Významná byla i naše spolupráce se soukromou anglickou produkcí při dokumentech v Terezíně se zveřejněním na našich stránkách na Facebooku, na Řípu a dalších lokalitách,“ uvedl dále Jaromír Pytel, který si mimo jiné zahrál i ve slavném Renčově filmu Lída Baarová.
Vojenský den v Plumlově – Živé obrazy přilákal stovky návštěvníků, stejně jako další akce podobného druhu během posledních let. Celé okolí plumlovského zámku bylo v obležení vojáků Wehrmachtu, předmnichovské československé armády i vojáků spojenců. Celé akci vévodil legendární stíhací letoun britské RAF Spitfire. Bylo vidět, že mezi návštěvníky je spousta zájemců, kteří druhou světovou válkou žijí. „Snažili jsme se trpělivě a ochotně odpovídat na zvídavé dotazy návštěvníků, kteří korzovali po zdejším nádvoří zámku, přičemž si prohlíželi velké množství historické armádní techniky i ukázky vojenských ležení vyvedených do nejmenších detailů. Co se týká vystaveného Spitfiru, jednalo se o model, který se před stěhováním rozebral a přesunul na místo v kamionech. Na zámku se opět složil,“ vysvětlil Jaromír Pytel z pořádajícího Klubu vojenského historie při W.P.E.P..
Spitfire rozhodně nebyl jediným tahákem Vojenského dne na plumlovském zámku. Obrovský zájem vzbuzoval také pojízdný obrněnec Austin, který se jako jeden z prvních svého druhu objevil už na bojištích první světové války. Třítunovou repliku předchůdce dnešních tanků sestrojil na základě archivní fotek Ivan Dudáš. Zabralo mu to více jak dva roky.
Další jedinečnou zajímavostí bylo také první pásové vozidlo v historii našeho státu. Tančík vzor 33 se dokonce aktivně zapojil do poslední z celkem tří bojových ukázek. První z nich mapovala mobilizaci a následné obsazení Československa Němci po podepsání mnichovské dohody, druhá boje mezi okupanty a sovětskou i americkou armádou a třetí pak přinesla možný pohled na to, jak by to vypadalo, kdyby se československá armáda hned na začátku aktivně postavila Němcům na odpor. „Vy sami se můžete přesvědčit, že Klub vojenské historie při W.P.E.P. pořádá tyto akce po celé republice pro lidi, ano právě pro vás! Je potřeba připomínat zrůdnost válek jako takových a ponaučit se z jejich nesmyslností. Zastáváme názor, že právě na takovýchto historických akcích se nesmí nikdo obohacovat a právě proto jsou na akce vstupy zdarma tak, jako tomu bylo i v Plumlově. Ohodnocení zážitku návštěvníků závislého na výkonu účinkujících je právě jen a jen na nich samých. Za což všem návštěvníkům ze srdce děkuji! Velké poděkování patří panu kastelánovi plumlovského zámku Pavlu Zástěrovi, který je velkým fandou při sdělování historie široké veřejnosti,“ uzavřel Jaromír Pytel.
