Konice hlásí: nepořádek rádi nemáme

Není nám jedno, jak město a jeho okolí vypadá. A styďte se vy, co děláte nepořádek. Takové dva vzkazy vyslali všichni, kteří se uplynulou sobotu brzy ráno sešli v konickém komunitním centru. Cíl byl jasný – uklidit po strůjcích nepořádku neuznávajících ani přírodu. A povedlo se. Akce nalákala řadu dobrovolníků všeho věku, i když je čekala věru těžká dřina. Večerník byl u toho!

V komunitním centru v Konici to v sobotu 16. října ráno bzučelo jako ve včelím úlu. Sešlo se v něm na osmdesát mladých či starších nadšenců, často celých rodin, dorazili hasiči i skauti. Prostě přišel vypomoct ten, kdo jen mohl. A chtěl. Vyzbrojeni pytli na odpadky, rukavicemi a vírou v to, že lidé tentokrát za sebou nenechali tolik nepořádku, vyšli do ulic.

Večerník se vydal se se skupinkou na Březský vrch. Zprvu to vypadá, že nebudeme mít moc co na práci. Tu a tam papírek. Pod jednou z prudkých zatáček Březského vrchu však nadějné vyhlídky pomíjí. Skleněné a plastové lahve, plechy, nepořádek, kam se jen podíváte. Navíc v těžko přístupném místě. A tak se vrhly do akce nejmenší děti. „Našly zlatý důl,“ konstatuje jejich starší kamarád s vážným výrazem. V tomto případě se bohužel nejedná o cennosti, ale obří množství nepořádku.

U Masarykovy mohyly se na chvíli skupinka zastaví, aby si odpočinula. Čeká ji ještě dlouhá trasa. Navíc podél silnice, a krajnice si zde řada řidičů plete se smetištěm. „Jsem zde poprvé, nelíbil se mi svinčík v okolí. A mám ráda tuto planetu, vždyť máme jen jednu,“ svěřuje se dobrovolnice Šárka. Již nyní má s kolegy nemálo věcí v pytlích. „Kolik si myslím, že toho nakonec odneseme? Nevím, neumím to posoudit, jelikož jsem loni nebyla. Už teď toho ale máme dost,“ hodnotí mladá žena. A to patnáct minut poté, co se skupina vydala do akce.

O kus dál, naproti škole, jiné dvě skupinky čistí trávník. A ani v tomto případě nejsou bez práce. „Ježíš, tady toho je!“ zaslechnu od jednoho z dětí. Zděšení je namístě, ostatně okolí gymnázia a sportovní haly je pověstné tím, že tam lidé „ukládají“ co mohou. „Jsme zde podruhé. A většinou nacházíme běžný odpad, kromě toho, co za sebou nechají bezdomovci,“ uvádí paní Eva, která do úklidu zapojila děti. Nic moc kuriózního zatím brigádníci nenašli, i když dříve to byl třeba i spacák. „V lese jsme narazili na hodně skla a spoustu rozbitých sklenic,“ dodává vedle uklízející žena. Kolem poletuje spousta pilně pomáhajících dětí. Zdá se, že je uklízení po druhých baví. Vtipkují a nahlas si sdělují, co kdo našel. „Tady asi někdo hodoval,“ zjišťuje jedna slečna po nálezu (nejen) obalu od sušenek.

Akce trvá až do odpoledních hodin. A nakonec zaměstnala sedmasedmdesát snaživců všeho věku. „Vysbíraly se čtyři přívěsné vozíky velkoobjemového i drobného odpadu, mezi tím i větší množství nebezpečného odpadu. Sběr probíhal jak na území města, tak i v jeho blízkém okolí, konkrétně výpadovky na Jesenec, Březsko a Křemenec,“ informovala Večerník za organizátory Jitka Klemsová.

Po práci pak dobrovolníci mohli dostat i ty pověstné „koláče“. „Jako poděkování obdrželi účastníci guláš nebo párek v rohlíku, děti navíc diplom a balíček s drobnostmi na památku. Akce se vydařila a všichni odcházeli spokojení s dobrým pocitem, že udělali něco prospěšného pro své okolí,“ usmála se Klemsová.