V příjemnou tradici se postupem let v Prostějově proměnil Den architektury, který se celosvětově slaví 4. října. Při této příležitosti se s dvoudenním předstihem sešli před hlavním nádražím desítky zájemců, jenž se přišli dozvědět něco nového o budovách, kolem kterých mnozí bez povšimnutí procházejí. Nebo taky podpořit provádějící čtveřici mladých architektů po půltuctu staveb východní části Prostějova.
A právě nádraží bylo jednou z nich. Přednášející kvarteto ukázalo historické fotografie současné budovy i její předchůdkyně, pohovořilo třeba i o soše na průčelí (znázorňující svobodu) a o některých, ne vždy citlivých stavebních zásazích. Řeč ale přišla i na prostor před stanicí. „Ty ostrůvky jsou hrozně úzké, nebezpečné. U vnoučat se vždy bojím, že skončí pod autobusem,“ hořekovala například postarší žena.
Což byl další, neoficiální bod programu. Architekti pouze nepřednášeli, ale bavili se s přítomnými i o současném řešení veřejných prostorů. „Jsem nadšená, lidí je více než minulý rok. Zájem spoluobčanů stoupá a doufám, že se zájem o architekturu bude probouzet. Zastávám názor, že když vzděláš ty, kteří se v oboru nepohybují, pozvedneš úroveň. Začnou přemýšlet jinak, všímat si věcí. Zvlášť když chodí po rodném městě a spoustu věcí prostě berou, jak jsou, nezamýšlí se nad tím, zda jsou dobře, nebo špatně,“ uvedla Kateřina Malečková, jedna ze čtveřice.
Spolu lidé „objevovali“ kromě nádraží třeba Národní dům, ale také vilu Evelíny Fleischerové ve Svatoplukově ulici. Funkcionalistická stavba byla rozebrána do detailu a skupina se mohla dostat i do vnitřních prostor. Záhy zjistila, jak také ve 30. letech minulého století uvažovali o střešních zahradách – v tomhle případě zde „kvetl“ beton. Návštěva této stavby pak byla vůbec první v rámci Dne architektury. A dotazy jen pršely: na budovu, i na podobu ulic či to, zda stavební firmy berou ohled třeba i na chodce. „Chceme otevřít diskusi. Tím, jak člověk hodně cestuje, vidí jiná města i jiné stavby. Není to nic složitého, je to práce s jednoduchými věcmi či prostory. Třeba pouhá lavička nemusí vypadat tak jak tady všude. Může vypadat jinak, mít více funkcí. Stačí si s tím pohrát,“ soudí Malečková.
Prostějovský Den architektury není nikdy stejný, pokaždé nabízí něco jiného. Jednou stavby moderní, jindy z dob dávno minulých. Loni byla součástí návštěva hřbitova. „Už jsem se této akce účastnil,“ prozradil jeden z účastníků Jan Walla. „Prohlídka se mi líbí, jsem spokojený. Zajímám se tak obecně, nejsem vyloženě zaměřený na tento obor, nebo že bych měl na tom nějaký zájem, šel po konkrétních informacích, to ne,“ dodal jeden z návštěvníků s úsměvem.
