Už je to 880 let, co se v historických análech objevila první písemná zmínka o Držovicích, dříve Dirsouvicih. A oslavu tohoto kulatého výročí vzali Držovičtí od podlahy. Během čtvrtečního státního svátku 28. října si místní obyvatelé položením věnců k památníku připomněli oběti obou světových válek. Pár desítek minut nato pak byla v Obecním domě v Držovicích zahájena vernisáž výstavy věnované celé historii obce včetně ukázek starých rukopisů, archeologických nálezů z dob pravěku na území Držovic a pro návštěvníky byla připravena spousta dalších zajímavostí. U toho Večerník nemohl chybět.
Oslavné sváteční odpoledne začalo v Držovicích krátce po půl druhé, kdy představitelé obce v čele se starostou Jaroslavem Studeným, místostarostkou Janou Františkou Kreplovou a zastupitelkou Renatou Čižmárovou společně s místními hasiči položili věnce k památníku obětem dvou světových válek z řad držovických občanů. Poté se všichni přesunuli do místního obecního domu, kde byla zahájena vernisáž velkolepé výstavy k 880. výročí první historické zmínky o Držovicích, které se zúčastnily na tři desítky návštěvníků. Postupně si ještě během čtvrtka našly cestu do Obecního domu v Držovicích zástupy dalších lidí. ¨
„Nejprve se sluší poděkovat všem, kteří se na přípravě výstavy podíleli. Hlavně Miladě Wollnerové, magistře Veselé z prostějovského muzea a panu Fojtíkovi. Poděkování patří také ředitelce mateřské školy Mileně Zapletalové, která s dětmi připravila materiály pro výstavu a pro vás také krátkou prezentaci naší mateřinky. Veřejně bych také chtěla vyslovit velké poděkování svému manželovi, který po celou dobu příprav výstavy řešil technické záležitosti. Dík patří také našim hasičům a obecnímu designérovi Marku Strouhalovi. Naše kolegyně zastupitelka Renata Čižmárová nafotila všechny památky obce a tyto snímky jsou součástí výstavy. Věřím, že se všem bude líbit a se zájmem si tak projdete celou historii Držovic,“ pronesla ve slavnostním proslovu místostarostka Držovic Jana Františka Kreplová. A vzápětí převzala společně s Miladou Wollnerovou velkou kytici jako výraz poděkování od starosty Jaroslava Studeného. „Chci tímto poděkovat paní místostarostce Kreplové za její úžasnou práci a spoustu času, které přípravám výstavy věnovala. Kytice patří také paní Wollnerové. Obě dámy společně strávily moře času v archivech, aby vám mohly prezentovat vše, co se týká historie Držovic,“ uvedl Jaroslav Studený.
Po slavnostním přípitku si pak první návštěvníci prošli sál obecního domu, který byl plný velice zajímavých dokumentů a historických relikvií. „V expozici můžete obdivovat nálezy z období pravěku na území Držovic, dále staré faksimile historických obecních listin, faksimile veduty města Prostějova v pozadí s vyobrazením vsi Držovice, ukázky nejstarších zápisů stavovských listin, indikační mapu naší obce z roku 1873, urbář, rejstříky obce, starou matriku a rektifikační akta. Velkou zajímavost v rámci výstavy připravila paní Wollnerová, a to takzvaný rodokmen domů a nejstarších žijících rodů Držovic,“ vyjmenovala pro Večerník místostarostka Jana Františka Kreplová.
Velkolepou výstavu mohli nejen Držovičtí navštívit až do neděle 31. října. A jak se Večerník dozvěděl, celkem ji vidělo hned několik stovek spokojených návštěvníků.
CO (NE)VÍTE O DRŽOVICÍCH…
* Držovice jsou starobylou obcí s archivně doloženými dějinami spadajícími do 12. století. Již z roku 1141 pochází první písemná zmínka o ní ze zakládací listiny olomoucké kapituly, která zde vlastnila pozemek o rozloze dvou popluží.
* obec se nachází v těsné blízkosti města Prostějova severovýchodním směrem na bývalé císařské silnici, která zde byla vybudována v roce 1728 a dodnes spojuje města Prostějov a Olomouc. Přes katastr obce rovněž vede rychlostní komunikace D 46 na trase Brno – Ostrava.
* Významnou událostí ze současnosti Držovic je jejich osamostatnění, k němuž došlo 1. července 2006 na základě referenda občanů. Od roku 1950, kdy byly Držovice připojeny k městu Prostějov, se proces připojení a osamostatňování ještě několikrát opakoval.
* S názvem obce se pojí několik legend. Nejpravděpodobněji souvisí název Držovice s osobním jménem Drž, osada patřící Držovi – Držovice, jak jej vysvětluje jazykovědec František Kopečný (1909 – 1990)
* Velmi oblíbeným výkladem jména obce je teorie o tragickém činu, ke kterému došlo v nedalekých Vrahovicích, odkud vrah z místa činu utíkal směrem na západ. Osadě, kde byl zadržen, se začalo říkat Držovice. Zločinec pak měl být usmrcen v blízké obci Smržice.
* Třetím vysvětlením názvu obce je skutečnost, že při jízdě s povozem z držovského kopce, který byl v minulosti podstatně vyšší a prudší, než je dnes, bylo zapotřebí pořádně držet koně na uzdě.
* Na konci 15. století se stala součástí plumlovského panství, když velkou část Držovic získal majitel Plumlova Jan Heralt z Kunštátu.
* Dokument z roku 1590 poprvé informuje o velikosti vsi a sociálním složení jejích obyvatel. Dovídáme se z něj, že Držovice čítaly 60 usedlostí, 37 sedláků, 16 zahradníků, jednoho chalupníka a dva majitele velkých gruntů. K dispozici pak byly dva mlýny a pro společenské vyžití dvě krčmy. V tomto období patřily Držovice k největším obcím plumlovského panství.
* V roce 1599 zakoupil vesnici hejtman Markrabství moravského Joachim Haugvic z Biskupic a vytvořil kralické panství spojením Držovic s Vrahovicemi a Kralicemi. Tento stav přetval až do roku 1848
* Roku 1805 v hostinci u císařské cesty (dnešní restaurace U císařské cesty, předtím dlouhá léta hotel Romže) proběhla jednání o rozmístění vojsk a stanovené demarkační linie, která od sebe oddělovala vojska francouzského císaře Napoleona na jedné straně a rakouská vojska spolu s ruskými na straně druhé.
* V roce 1870 postavila obec Držovice svým školákům první školu, zprvu jednotřídku, která se však brzy rozšířila na čtyřtřídní. V současné době, poté, co své působení ukončila v roce 2009 Střední průmyslová škola, je budova bývalé školy adaptována na Obecní dům, který poskytuje zázemí pro kulturní a společenské akce obce, místních spolků i občanů a pro drobné sportovní vyžití.
* Při příležitosti držovických hodů, které bývají slaveny vždy nejbližší neděli kolem svátku sv. Floriána (4. května), byla v roce 2011 po mnoha letech obnovena tradice nedělního hodového procesí ke kapličce sv. Floriána na kopci z centra obce od kostela a následné požehnání obci, tak jak to dělávali předkové.
