V profesním životě toho dokázal šéf prostějovského tenisu a nejen sportovní manažer Miroslav Černošek hodně. V krátkém výčtu je třeba zmínit, že v první řadě vybudoval silný tenisový klub, který je na tuzemské scéně hegemonem už skoro čtvrtstoletí. Dále pomohl oprášit zašlou slávu atletické Zlaté tretry v Ostravě-Vítkovicích, přivezl do České republiky zápasy kanadsko-americké NHL nebo finálový turnaj basketbalové Euroligy. A především pak stál u zrodu nejúspěšnější generace v historii celého českého tenisu, která sbírala individuální úspěchy na olympijských hrách a grandslamech a vyhrávala pro Českou republiku Davis Cupy i Fed Cupy.

Každý sportovní fanoušek nikdy nezapomene na listopadový večer 2012, kdy národní výběr rozpoutal nejen v natřískané O2 areně „tenisové Nagano“ po finálovém triumfu nad Španělskem. Stejně nelze už nikdy vymazat z paměti ženskou nadvládu na světovém poli, kdy Češky ovládly týmovou soutěž hned šestkrát. Nebo na gejzír radosti, který vybouchnul 2. července po úspěšném mečbolu Petry Kvitové ve wimbledonském finále proti Marii Šarapovové. Nejen pod těmito všemi úspěchy, ale například i pod hvězdným divadelním festivalem Aplaus, je podepsaný prostějovský rodák, který si 1. ledna 2022 převezme státní vyznamenání. Konkrétně to to bude medaile Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti sportu. Společenského vrcholu a prestiže dosáhl jako první Prostějovan v novodobé historii!

* Dostal jste se mezi vyvolené, kteří si od prezidenta České republiky převezmou státní vyznamenání. Co na to říkáte?

„Co by vám měl říct člověk, který už má třiasedmdesát let, právě před rokem byl nablízku smrti a nedávno se dozvěděl, že obdrží státní vyznamenání Za zásluhy o stát I. stupně v oblasti sportu? (úsměv) To jsou paradoxy, co? Ale neskromně, ne že bych na státní vyznamenání měl automaticky nárok, ale něco už mám za sebou a v tom něco byly i velké úspěchy českého sportu. Opravdu velké, které zviditelnily Česko, ale i Prostějov. Nemůžu říci nic jiného než to, že si ocenění obrovsky vážím. Vždyť jsem obyčejný kluk z Prostějova z Fanderlíkovy ulice! Průměrný student gymnázia, bez řidičáku a schopnosti pracovat s počítačem, s Nokií starou dvacet let. A najednou Pražský hrad, slavný Vladislavský sál, kde prý bývá šest set lidí, kamery a televize. Měla by tam být moje žena, slavní vyznamenaní kolegové jako například Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek… Do 28. října se mi nedařilo uvěřit, že to vyznamenání dostanu.“

* Informaci o ocenění jste se jistě dozvěděl s předstihem.

„Začátkem září se mi ozval šéf protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimír Kruliš, který mi oznámil, že jsem byl schválen panem prezidentem, ale ať o tom s nikým nemluvím. Až po oficiálním zveřejnění, i když to v médiích už bylo o pár dní dříve, přišly stovky telefonátů, SMS, MMS i setkání. Bylo to velice příjemné, povzbuzující a dojemné. Hlavou vám proběhne celý život, úspěchy, neúspěchy i bolest. Určitě jsem naštval i spoustu těch, kteří mě nemají rádi. (pousměje se) Taky jich není málo. V Česku závist a nepřejícnost jdou ruku v ruce s úspěchem. A budu teď opravdu upřímný, jsem na to už více let připraven, počítám s tím a patří to k životu.“

* Vyznamenání dostanete Za zásluhy o stát I. stupně v oblasti sportu. Které z úspěchů jsou pro vás nejcennější?

„Tím nejcennějším jsou podle mě tituly mistrů světa. Sezóny, kdy jsem byl promotérem vítězných týmů ve Fed Cupu a Davis Cupu. Holky vyhrály hned šestkrát a kluci dvakrát. Tahouny byly hráčky a hráči z Prostějova. ‚Moje holky a kluci‘ jako Kvitová, Šafářová, Berdych, Štěpánek, se kterými jsem začínal v jejich dětství a dotáhl je až ke skvělé dospělosti. Petra Kvitová vyhrála dvakrát Wimbledon, Lucka Šafářová získal grandslamy v deblu, Tomáš Berdych má na kontě třináct titulů z turnajů ATP a finále grandslamu, Radek Štěpánek vyhrál čtyřikrát grandslam v deblu. To při velmi silné konkurenci, opravdu velmi tvrdé, je něco, co se počítá. A i já to mám v hlavě velmi pečlivě uloženo.“

* Těch tenisových úspěchů je stále hodně a další přibývají…

„To máte pravdu, bylo, je a já věřím, že i bude. Tituly mistrů České republiky v mladších a starších žácích i dorostu se počítají už na stovky za posledních třicet let. I letos jdou za dětmi a týmy z Prostějova. Samozřejmě není to zdaleka jen o mně. Mám moc šikovných lidí kolem sebe pod vedením mojí ženy Petry. Mistrem nad mistry je v tom směru Ivo Šilhánek, ale i Jarda Navrátil se svým synem Michalem, Tomáš Jesefus, Tomáš Kajlík a další a další. Opravdu není snadné si na všechny v oblasti tenisu vzpomenout. Už mám taky roky a trochu ‚hosipa´. (směje se) No vidíte, zapomněl jsem na důležitou osobu Jardu Balaše a taky několik let pro Prostějov pracovali Honza Kukal či David Kotyza.“

* Co vám spolupráce s těmito lidmi dala?

„Mám z nich velice hřejivý pocit, něco jsem jim předal, především jak mít vizi a jít za ní. Stejně jako to, že nejdůležitější je důslednost a pracovitost. A oni mi dali schopnost naučit tenisty pracovat v kolektivu, na což jsem vždy kladl důraz. To není snadné, protože tenis je extrémně individuální sport. A ještě jedno jméno profesionála každým coulem a megastar světového tenisu, se kterým jsem byl jako jeho manažer pro střední Evropu téměř deset let velmi nablízku, musím zmínit, a to je Ivan Lendl. Byl se mnou osmkrát v Prostějově a hrál exhibici v Praze, Ostravě a Bratislavě. Nezapomenutelné zážitky.“

* Nejbližší osobou je jistě manželka Petra, která je současně šéfkou tenisových projektů. Jaký máte recept pro spokojené firemní fungování a společné manželství v jednom?

„Máte pravdu, osobní i firemní vztah mezi mužem a ženou, i když jsou manželé, není jednoduchý. Když hodnotím můj vztah k Petře a naše manželství, přemýšlím, jak to vyjádřit pregnantně! Asi takto. (úsměv) Oba máme schopnost nevyhledávat konflikty, a když výjimečně přijdou, tak je co nejrychleji překonat a vyřešit. To nám jde, věřte mi! Žena je trochu razantnější, mně už životní zkušenosti přikazují se držet zpátky. I ta práce tomu pomáhá, mám její respekt a ona je opravdu šikovná!“

* S vaší profesní kariérou jsou spojeni další blízcí spolupracovníci…

„Jsou to výborní lidé, kteří se výrazně podepsali pod naše netenisové projekty. S jejich pomocí jsme prožili hodně příjemných chvil a emocí. Třeba u bojů o basketbalové medaile. Nebo u oslav rovných deseti volejbalových titulů, které jsou spojené s trenérem Mirkem Čadou a mým manažerem Petrem Chytilem, který řeší volejbal dodnes.“

* Volejbal není jediným kolektivním sportem, který podporujete. Jak vnímáte prostějovský fotbal?

„Myslím, že je na dobré cestě. Kolektivní sporty fotbal a hokej – ten je česky specifický – přitahují diváky nejvíc. A jsem potěšen, když mohu, teď budu trochu osobní, trochu pomoci Frantovi Jurovi. Je to srdcař a takové lidi mám rád.“

* I když úspěchů s agenturou TK PLUS je celá řada, přece jen se asi každému jako první ve spojení se jménem Černošek vybaví tenis. Je to tak?

„To říkáte správně, co nás i mě nejvíce proslavilo, je tenis. Máme za sebou v Prostějově osmadvacet ročníků turnaje ATP, z toho třiadvacet s titulárním sponzorem ‚Živnobankou´, ke kterému se od příštího roku vracíme, a šestadvacet let s ředitelkou Petrou Langrovou, pak Píchalovou a dnes Černoškovou, mojí ženou. V Praze v době mojí vlády na Spartě to bylo devět ročníků turnaje WTA se stejnou ředitelkou a s vítězi slavných jmen Kvitová, Šafářová, Plíšková. A v Prostějově je to čtyřiadvacet let vztahu s Mezinárodní tenisovou federací, tím také stejný počet ročníků Mistrovství světa juniorů do 14 let. A jména Djokovič, Nadal, Zverev, Kvitová, Berdych, Šafářová, ti všichni hráli na prostějovských kurtech. To musíte prostě prožít! Za vším je skvělá práce lidí kolem mě, zmíněné manželky Petry, Petra Chytila, Michala Ptáčka, Josefa Váni, Tomáše Cibulce. Bez nich by to určitě nebylo. Důležitou osobou na mojí tenisové cestě byl a je prima kluk ze Vsetína Ivo Kaderka, mnoholetý prezident ČTS a dnes i tenisové Evropy. A taky kamarád Franta Kreuz, skvělý novinář a přítel v pravém slova smyslu. A nemohu zde nevzpomenout ‚brašule‘ Jiřího, pomáhá mi a je mojí právní oporou.“

* Vzpomenete si ještě na své začátky v roli tenisového „bosse“?

„Když jsem začínal v devadesátých letech již minulého století s tehdejším parťákem Milanem Matzenauerem, tak jsme spolu na Nokia Cupu v letech 1993 až 1996 sedávali na bednách od piva, pili prostějovskou režnou a snili, jak vybudujeme nejlepší klub v Česku či jak někdo z našich hráčů vybojuje Wimbledon. Víte, to jsme jen snili a usilovali o jejich naplnění, ale o pár let později se to podařilo! Byl u toho i Aleš Hilčer se svojí velice úspěšnou firmou Micos. Dnes máme krásný tenisový areál, který vyprodukoval řadu skvělých hráčů a hráček i současné skvělé talenty Lehečku, Siniakova, Svrčinu, Menšíka, Kumstáta, Mrvu, Sáru Bejlek, sestry Fruhvirtovy a další. Dvojnásobně mě těší skutečnost, že Kuba Menšík, Jan Kumstát a Maxim Mrva jsou přímo Prostějováci.“

* Pojďme se podívat i mimo tenisové kurty. Kde dále jste pyšný na své úspěchy?

„Nejen tenisem je člověk živ. TK PLUS je marketingová agentura a troufám si říct, že má za sebou spoustu skvělých projektů, které nás proslavily. Musím tady poznamenat důležitý fakt, že u části těch top projektů byla také agentura Česká sportovní.“

* Které z projektů vám udělaly největší radost?

„Začnu těmi, jak se říká, nad kterými slunce nezapadá a nezapadne. Hvězdným byl rok 2008, kdy jsme poprvé v evropské historii uspořádali zahajovací zápas nejprestižnější hokejové soutěže NHL. A stalo se tak s Jardou Jágrem, tím nejlepším, co český hokej dal světu. Tehdejší práce pánů Šafaříka, Mazánka, Kloudy a Tejkala byla skvělá. A sláva a finance přišly s tím. A když jsem u Jardy Jágra a JÁGR TEAMU, díky šikovnosti Petra Chytila se tento pro mě stále ještě kluk stal a pořád ještě Petr je mým obrovským partnerem a přítelem vedle mě už více než čtvrtstoletí. S projektem Jágr Team jsme přišli přesně rok před Naganem. A pak už to byla sláva.“ (úsměv)

* V zákulisí se hodně dlouho mluvilo ve spojitosti s vašimi plány i o NBA. Bylo k tomu blízko?

„Moc ne. Každý má svoje sny, někdy je to o ženských, někdy také o marketingových projektech. (pousměje se) Mezi ty moje nenaplněné patří NBA v Praze, což je bohužel o úplně jiných číslech než NHL. Tam na mě vedení NHL a komisař Gary Bettman vybafl numero čtyři miliony dolarů za zahajovací zápas. V tu chvíli jsem oněměl, ale zvládli jsme to. NBA však je jiná káva, zhruba čtyřikrát dražší. To není pro český marketingový trh reálné. Bohužel.“

* Kromě NBA jste měl ještě jeden sen…

„Ano, Real Madrid v České republice! Teoreticky to možné bylo, ano, ale stálo by to minimálně deset milionů dolarů. A to bychom museli generovat ze vstupného. Já jsem sice někdy rád sám, ale na fotbalovém stadionu nebo v O2 areně, tam určitě ne, tam to musí vřít.“ (usměje se)

* Dlouhé roky jste také jednou z hlavních tváří Zlaté tretry. Ta vám jistě musí dělat radost?

„Je to jeden z nejlepších projektů, u kterého jsem už dvacet let. A s ním je spojeno i dvaadvacet roků společné cesty s Honzou Železným. Výjimečným atletem a kamarádem. Jen vzpomenu na poslední dva těžké covidové mítinky 2020 a 2021. A jména Duplantis, Warhol, Ingebrigtsen, které se nám podařilo přilákat. Jsou to to hvězdy atletiky, olympijští vítězové a my je měli v Česku na stadionu v Ostravě-Vítkovicích, což je pro nás, ale i celou zemi skvělá reklama. V neposlední řadě to byla dlouholetá spolupráce s Usainem Boltem, největší světovou hvězdou nejen poslední dekády.“

* A jak vzpomínáte na první ročník tenisového Laver Cupu, který měl svou premiéru v Česku?

„Laver Cup. Vidíte, málem bych zapomněl. (úsměv) V roce 2017 se v Praze konala světová premiéra Laver Cupu a já byl u toho. A se mnou, promiňte mi tu neskromnost, Roger Federer, Rafael Nadal a oba spolu poprvé v životě hráli debla, vyhráli a Rafa skočil Rogerovi do náruče. Mně až vyhrkly slzy. To je také bezesporu jeden z největších sportovních zážitků.“

* Vy sám jste osobností, kterou lidé buďto mají rádi, nebo jim je naopak proti srsti. Jak snášíte kritiku?

„Život mě naučil jít za svým, bojovat a nepodléhat snaze, aby mě všichni měli rádi. I ti největší velikáni světových dějin měli svoje nepřátele a nenávistníky. Hodně jsem o tom četl, byli to Einstein, Mozart, Napoleon. Promiňte mi ta jména, jsem proti nim jen třtina ve větru se klátící, ale takto už to v životě chodí. Hřbitovy jsou posety samými nenahraditelnými – to je osud.“

* Naučil jste se s tím žít?

„Hodně jsem o tom přemýšlel, v bilancování tomu utéct nemohu, ale rozhodně se chci vyhnout tomu, co jsem v minulosti vícekrát zmínil pro Večerník, ale i pro jiná média, že kolem mě v Prostějově, v Olomouckém kraji i v Česku jsou ‚malí‘ lidé, kteří ničeho nedosáhli a jsou bezejmenní, přičemž ‚hodnotí´ ty druhé... Jak říkal můj oblíbený římský myslitel Seneca: ‚Krása je pomíjivá, ale blbost ta je věčná´.“

* Přesto jste svému rodnému městu zůstal věrný?

„Samozřejmě že jsem dostal nabídku jít do Prahy a být tam. Ale moje ‚ČVO‘ je Prostějov a nechci to šířeji komentovat. Tady jsem se narodil a tady bych chtěl i ukončit svoji životní pouť. Vidíte, právě před rokem se to málem naplnilo...“

* Ano, prodělal jste onemocnění covid-19 a vaše situace byla vážná...

„Ale zabojoval jsem já, lékaři a zejména ti, kteří mě milují.  Velmi si to ‚užila‘ moje žena Petra, ale nechci celou situaci příliš rozvádět. Je to velmi osobní, citlivé a výjimečně si o tom povídám s ní či svými nejbližšími.“

 * Téměř každý úspěšný člověk si přeje, aby po něm zůstal nějaký odkaz. S čím byste si přál, aby si lidé vaše jméno nejvíce spojovali?

„Říkáte nějaký odkaz? Na to jsou velikáni jako Seneca či Wolker. (směje se) Ale přece jen chci, aby na mě moji nejbližší i okolí v co největší míře vzpomínali jako na člověka, který něčím žil, něco dokázal, něco vybudoval a k něčemu trvalému přispěl. Nevím, jestli to není moc, jestli na to stačí jeden život. Víte, rád chodím na hřbitov. Jednak ten prostějovský je opravdu krásný a také mám úctu ke svým rodičům, prarodičům i kamarádům. A tak si neskromně přeji, když ti, kteří půjdou kolem mého hrobu, řeknou, jo to byl Mirek Černošek, to nebyl blb a celkem to byl slušnej člověk...“

 * Nikdy jste se netajil tím, že máte rád příběhy. Který z těch, jež jste pomohl vytvořit a o nichž jsme v tomto rozhovoru hovořili či na ně zapomněli, máte v duši zapsaný tím nejvýraznějším písmem?

„Je to tak, miluji příběhy. Ty literární, filmové, divadelní i operní. Ale i ty moje. Také si je vytvářím a rád je se svými nejbližšími prožívám. Bez příběhu by nebyl život jako takový. A promiňte, chci se vyhnout vašim otázkám, který příběh byl nejlepší, kdo mě nejvíce oslovil, kdo ‚nasral‘ a tak dále. Mám už život takřka za sebou a životní moudrost říká, nech ty emoce spát a pokorně se smiř se svým osudem. Nechci a nebudu svůj život i svoje okolí známkovat, to nechám na ostatních, ať si na mě vzpomenou. Samozřejmě budu rád, když v dobrém.“

* Zkusím to jinak. Které chvíle nebo setkání byly pro vás osobně v dosavadním životě klíčové?

„Na to nejde odpovědět. Prošel jsem třiasedmdesát let života, vychoval se svojí první ženou Danou dvě dcery Danču a Romču, mám dvě vnučky Terezku a Verunku i dva vnuky Dana a Áďu. Snažím se s nimi pravidelně vídat, povídat si s nimi. Před třinácti roky jsem přehodil životní výhybku a našel si druhou ženu Petru, která mi nesmírně pomohla v období, kdy se život láme. Právě v posledních deseti letech za její přítomnosti přišla ta největší sláva – Fed Cupy, Davis Cupy, Kvitové, Berdychové, Šafářové a řada dalších významných osobností, se kterými jsem toho hodně prožil. Musím vzpomenout svého bohužel už zemřelého tchána Petra. Celý sportovní Prostějov ho zná pod přezdívkou ‚Hafi‘! Vím a moc mě to mrzí, určitě jsem zapomněl na další, kteří by si to zasloužili. Ještě vím, moc mi dala moje maminka, proto chodím často k jejímu hrobu a vždy jí říkám: ‚Čau mami, zase přijdu…‘. A to už bych měl skončit, už je v tom hodně emocí. Ale ty k životu patří, ne? Tak se Prostějované mějte a přijďte někdy povzbudit tenis či volejbal, rád vás uvidím.“

 

KDO JE MIROSLAV ČERNOŠEK 

  • Prostějovský rodák narozen 27. dubna 1948.
  • Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého absolvoval obor literatura, divadlo a film. Poté získal titul PhDr. Postgraduální studium ukončil v roce 2010 a obdržel titul Ph.D.
  • V letech 2015 a 2016 podstoupil habilitační řízení na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. Docentem byl jmenován v oboru kinantropologie.
  • Sportovní manažer, stál u největších tenisových úspěchů posledních let, dlouhodobě v Prostějově pořádá tenisový challenger, mistrovství světa týmů do 14 let, atletický mítink Zlatá tretra v Ostravě-Vítkovicích, organizoval zápasy utkání Jágr Teamu, hokejové NHL nebo basketbalové Euroligy.
  • Majitel společností TK PLUS a Česká sportovní, která ovládá tenisový klub TK Agrofert Prostějov a v minulosti také TK Sparta Praha.
  • Funkcionářskou kariéru začal v roce 1990, kdy byl zvolen předsedou prostějovského tenisového klubu, tehdy hrajícího krajský přebor. O rok později se začal věnovat sportovnímu marketingu.
  • V roce 1996 s Milanem Matzenauerem a společností ADIX spoluzaložil marketingovou firmu TenisKomerc Plus, která se po dvou letech přejmenovala na TK PLUS. Společnost začala řídit basketbalový klub Orli Prostějov, prostějovský volejbalový oddíl a podílet se na podpoře fotbalového 1. SK Prostějov.
  • Manažersky zastupoval sportovce včetně Jiřího Nováka, Tomáše Berdycha, Radka Štěpánka, Petry Kvitové, Lucie Šafářové či Jiřího Veselého. Obchodní smlouvy podepsal také s další generací tenistů reprezentovanou Jiřím Lehečkou, Daliborem Svrčinou, Danielem Siniakovem či Lindou s Brendou Fruhvirtovými.
  • Dlouhodobě spolupracuje s Jaromírem Jágrem, Janem Železným, v minulosti s Lukášem Krpálkem, aktuálně pak s oštěpaři Jakubem Vadlejchem a Nikolou Ogrodníkovou.
  • Jako velký obdivovatel výtvarného umění pořádal výstavy Jiřího Koláře a Alfonse Muchy. Vřelý vztah k divadlu prezentuje tradiční prostějovský festival Aplaus, který pořádá TK PLUS
  • V roce 2010 získal Cena města Prostějova za propagaci města Prostějova v oblasti kultury a sportu, v roce 2017 Ambasador České republiky v rámci Czech Top 100 elity české ekonomiky, v roce 2019 zařazen mezi Českých 100 nejlepších, katgorie Gentleman Pro.
  • Z prvního manželství má dvě dcery. V roce 2013 se oženil s bývalou tenistkou Petrou Langrovou