Mikuláš, anděl a rozverní čerti

Klasika, která nezklame, zato vždy pobaví. To je mikulášský výstup na Velký Kosíř pořádaný turisty ze Smržic. Ani letos v době koronaviru mezi akcemi nemohl chybět. A tak cíl mnoha rodin ani nemohl být jiný. Vzdor mrazu a napadanému sněhu byl jasný – vrchol Velkého Kosíře. A hlavně neskončit u čerta v pytli... Večerník byl celý rok hodný, takže jsme si akci mohli užít dosyta a bez starostí.

Mikulášská neděle? Takže na Kosíř. Takovou rovnici vymysleli na Hané už dávno, předávno. Mikulášské pochody na nejvyšší horu Hané mají více než dvacetiletou tradici. A tak nebylo divu, že poutníků tato hora zažila v neděli více, než je začátkem prosince jinak obvyklé. Co to znamenalo? Vzít si něco teplého, a to jak na sebe, tak do lahve, pořádně se zabalit. A děti? Ty musely mít zkrátka pro strach uděláno. Z Kosíře je totiž mohl unést pekelník. I když...

„Kdo by se s nima furt tahal?“ pokládá si řečnickou otázku jeden z čertů. V jednom případě udělal výjimku, z pytle mu kouká bota. Čert si následně stěžuje na některé děti, jak jsou drzé a nevycválané. Zdálo se ale, že některým pohled na čerta docela stačí. „Výborně, hezky jsi nám tady předvedl básničku,“ pochválili malého klučinu. Bonbon ho neminul, ale ani určitý respekt k nadpřirozeným bytostem. „Já budu příští rok hodný,“ slíbil srocení dvou čertů, anděla a Mikuláše. O kousek dál malý hošík obezřetně ustupoval před ženu, která mu chtěla dát oplatku. A čerti? K těm se mu nechtělo už vůbec. „Má respekt,“ konstatuje dáma, s níž na kopec dorazil. Inu, i ten je občas potřeba.

Jiní se naopak k čertům vrhali, nechali se fotit, odměňovat. V dnešní době si jej ale pletli dokonce i s poskytovatelem očkování. „Jojo, řešili jsme ho tady. Někteří se tady už i očkovat chtěli. A vidíte, měli by čtyři dávky najednou,“ směje se čert podezřele připomínající Zdeňka Balcaříka a ukazuje vidle se čtyřmi hroty. Pak ale zvážní. „Protočilo se tady už hodně lidí. Jsme spokojení,“ usmívá se, než mi jej ukradnou jeho známí, dožadující se fotky. „No teda, tady je to super. I s Krakonošem nebo kdo to je,“ diví se naoko jeden návštěvník Kosíře. Kdeže, ne Krakonoš, to Kosířan se vypravil obhlédnout horu, aby zde zlobivé děti, a ještě zlobivější čerti nedělali neplechu.

Z výletu na vrchol se ale vraceli s úsměvem všichni. Děti, dospělí i ti čerti. „Jsme zde poprvé. Akce je dobrá. Jen je škoda, že se tu nezpívají ještě koledy, bylo by to pěkné. Každá akce, co se koná, je fajn,“ hodnotí třeba Martina Skácelová. „Jen by to nemuselo být tak daleko,“ posteskne si vedle sedící chlapec.