Do vody se ponořilo 11 odvážlivců včetně tří chlapců a jedné dívky

„Kluci, mně se teď náhodou zvětšil. Měl jsem ho dlouhý 9 a teď mi narostl na 11 milimetrů,“ liboval si po koupání v ledové vodě v šatně zdejší plovárny jeden ze členů recesistického spolku Nezamyslických mažoretů.

Ani letos se konec roku v městysi neobešel bez oblíbené taškařice, která má za hlavní účel vytáhnout sousedy z tepla domovů, aby si u vody mohli společně popřát vše dobré do nového roku. Do vody se tentokrát vrhlo 11 otužilců včetně tří chlapců a jedné odvážné dívky. Ze břehu je sledovalo zhruba dvě stě diváků.

Jeden si klepe na čelo a druhý klepe kosu. I pod tímto podtitulem by se mohlo konat silvestrovské koupání pořádané otužileckou sekcí věhlasného spolku Nezamyslických mažoretů. Kořeny této akce spadají do posledního dne roku 2014, kdy se mažoreti se svými přáteli a sousedy sešli u říčky Haná na prvním nultém ročníku otužileckého Memoriálu Dobromila Plovce. Po třech letech a několika omrzlinách se přesunuli na zdejší plovárnu a zintenzivnili trénink, při němž se pravidelně vždy od září na koupališti scházeli každý týden.

Jenže loni celé akci vystavil stopku covid, otazník se nad ní dlouho vznášel i letos. „Mnoho z nás se potýkalo s virózami, a i kvůli tomu jsme letos prakticky vůbec netrénovali. Třeba moje příprava spočívala v tom, že když jsem po Vánocích s rodinou vyrazil lyžovat do rakouských Alp, tak jsem se v ledové vodě koupal pouze v sauně, která byla v hotelu,“ svěřil se David Pospíšil, který se však ze zasněžených monumentů stihl včas vrátit, aby i tentokrát na koupališti v Nezamyslicích oblékl tradiční pruhované plavky.  

Přestože teploty vzduchu byly na přelom prosince a ledna téměř karibské, ještě ráno to v bazénu vypadalo, že na koupaliště bude lepší vyrazit s bruslemi. Někteří z mažoretů tedy museli vytáhnout hrábě, jimiž po délce bazénu do ledu vysekali zhruba dva metry širokou díru. I tak museli plavci odhazovat ostré kry, o něž nebylo těžké se pořezat.

Ve vodě se nakonec představilo 11 otužilců, mezi nimiž největší obdiv sklízela Miriam Košárková. Mladinká dívka doplnila duo svých chladnomilných bratrů i tatínka. „Jsou střelení, nevím, po kom to mají…,“ komentoval počínání svých dětí Jan Košárek, jehož manželka sledovala počínání zbytku rodiny zabalená do teplé zimní bundy.  

Na závěr si přímo v bazénu všichni připili na zdraví v novém roce, v čemž ostatně plynule pokračovali i po vystoupení na břeh. Potýkali se přitom s třesem hodným samého Parkinsona. „Aspoň ten čaj s rumem máme rychle promíchaný!“ shodli se všichni na závěr.   

Spolek Nezamyslických mažoretů měl tentokrát opravdu co slavit, ostatně právě v uplynulém roce se jim podařilo v městysi otevřít vlastní nábřeží. Další akce by měly následovat, nelze například vyloučit, že koncem školního roku se bude v jejich režii konat již třetí poslední ročník Zimní olymppijády.