První vyhrání z kapsy vyhání. Tak zní známé české pořekadlo. V případě fotbalové Lipové ale, zdá se, neplatí. Po úspěšném prvním ročníku v krajském přeboru totiž výběr kouče Růžičky zvládá i další sezónu v této soutěži. I přes určité ztráty v hráčském kádru se regionálnímu zástupci z hanácké vrchoviny dařilo pravidelně vyhrávat a potvrdit postavení na špici tabulky. „Spokojenost s tím, co jsme odehráli, určitě je. Chtěli jsme hrát v horní polovině a to se nám daří,“ usmívá se Pavel Růžička (na snímku).
Jeho tým v deseti zápasech sedmkrát vyhrál, navíc často mu k tomu stačily třeba jen dvě branky. Podobně jako v předešlé sezóně. „Samozřejmě jsme zapracovali další nové hráče. Tato sezóna byla určitě těžší než ta předchozí, kdy jsme byli nováčky a neměli jsme de facto co ztratit. Letos už jsme obhajovali ty příčky z minulé sezóny. Pro nováčka je druhá sezóna v soutěži vždycky těžší,“ uvědomuje si Růžička. Ten vede poměrně mladý výběr, nachází se v něm jen jediný třicátník. Nevnímá absenci zkušenějších plejerů jako nevýhodu. „Myslím si, že nám žádný veterán neschází, protože tým je složen jak z kluků, kteří už mají něco za sebou, tak jsou u toho i mladí,“ konstatuje trenér Lipové.
Mužstvo se během léta změnilo, odešel například Petr Novák. „Odchody byly většinou domluvené dopředu. Příchody jsme naopak řešili na poslední chvíli, ale myslím si, že celkově ten tým na kvalitě neztratil. Naopak, dle mého je ještě o něco silnější, než byl minulou sezónu,“ říká sebevědomě trenér. Čísla mu nicméně dávají zapravdu. Zdá se zkrátka, že Lipová se po všech stránkách aklimatizovala v krajském přeboru.
V odehraných duelech lze ale přesto vysledovat jednu viditelnou bolístku: zápasy proti nejkvalitnějším celkům. S týmy v popředí tabulky se totiž Lipové vyhrát nepodařilo. „Proti Ústí jsme po zásluze prohráli. Podle mě jsme předvedli jeden z nejslabších výkonů v sezóně,“ uvádí Pavel Růžička a hned pokračuje s dalším hodnocením. „Se Šternberkem nám chybělo trochu štěstí při penaltě za stavu 0:1. Kdybychom vyrovnali, zápas by se asi vyvíjel jinak. U toho zápasu nemám klukům co vytknout, protože jsme hráli s jednoznačně nejkvalitnějším týmem soutěže a bylo to relativně vyrovnané. A s Želatovicemi jsme si to po individuálních chybách prohráli sami,“ ohlíží se zpět za podzimními šlágry. Drama však z těchto proher nedělá. „V některých zápasech jsme zkrátka měli štěstí a dosáhli dvou nebo tří bodů, v těchto nám to ale nevyšlo. I tak ale celkově panuje spokojenost,“ uzavírá Pavel Růžička.