Sezóna 2021/2022 bude navěky zapsána v historii regionální kopané jako ročník, kdy se podařilo postoupit do nejvyšší krajské soutěže hned třem celkům. V „áčku“ se o to postarala suverénní Konice a v „béčku“ zase stejně suverénní Čechovice, na které se v dnešním drobnohledu Večerník zaměřil. K nim se nakonec přidal i druhý Kostelec na Hané. Projdeme si klíčové zápasy a bitvy i nejdůležitější faktory, díky kterým mohla už dvě kola před koncem soutěže propuknout v Čechovicích nefalšovaná radost z vytouženého postupu mezi krajskou elitu.

Předsezónní období

Už před startem ročníku bylo v Čechovicích poměrně živo. Po předčasném ukončení soutěží mužstvo odehrálo ještě v jarním termínu turnaj čtyř celků, který ovládlo. V následné přípravě před podzimní částí mužstvo ukazovalo svou sílu, ale úvahy na postup směrem ven neventilovalo. Živo bylo i na přestupovém trhu. Nejprve zde byla situace okolo Pavla Kucharčuka, který se po návratu z Rakouska zabydlel v Čechovicích a byl by nadstandardní posilou. Ještě před zahájením sezóny ale zamířil o dvě patra výše a v Nových Sadech patří k tomu nejlepšímu. Jediným oficiálně potvrzeným příchodem tak zatím zůstával Ondřej Kadlec, který doplnil kraj hřiště velmi dobře. Největší bomba přestupového léta ale zůstávala ještě pod pokličkou a oficiálně potvrzená byla až před druhým duelem nového ročníku. Do Čechovic zamířil útočník „eskáčka“ Jan Šteigl a od jeho nástupu se začaly dít věci.

Podzimní část

Hned v prvním kole přišel pro Čechovice zápas „blbec“. Na domácí půdě přivítali svěřenci kouče Koláčka Beňov a zrodila se porážka doslova z ničeho. Pokud by domácí po prvních dvaceti minutách vedli i deset nula, tak nemohl nikdo nic namítat. Jenže šance zůstaly nevyužity a místo toho přidávali branky hosté. Konečný stav 2:3 tak byl opravdu krutý a hosté možná ani sami nevěřili, že si body vezou domů. „Měli jsme obrovské množství vyložených šancí. Neproměnili jsme je. Byla to jen naše nekvalita, na nic se vymlouvat nemůžeme. Soupeř vytěžil z minima maximum,“ mrzelo úvodní zaváhání kouče Lukáše Koláčka.

Facka v podobě lekce z produktivity na mužstvo ale měla pozitivní dopad a druhým velkým faktorem byl příchod Jana Šteigla. První dva zápasy ještě nedávno profesionála a sedm branek. Dohromady jich Čechovice nasázely třináct a najednou bylo jasné, že se tento tým bude těžko zastavovat. Navíc v této bodové jízdě pokračoval po celou podzimní část. Velmi důležité byly domácí výhry nad Kostelcem a Hlubočkami, navíc poměrně jednoznačné a dávaly tak dobrou výchozí pozici při bodové shodě na konci ročníku. Ale i souboje s papírově slabšími celky mužstvo zvládlo, a i ty nejtěsnější výsledky dokázali hráči udržet na své straně, což ukázalo nespornou sílu mužstva. „O tom, že naše mladé jádro je velmi kvalitní, jsme věděli už dlouho, nyní se mu k tomu ale podařilo získat přehled a klid, který zkrátka přijde až s věkem, velkou zásluhu na tom měl kouč Lukáš Koláček, který k tomu přidal i organizaci,“ vracel se k těmto nervózním duelům předseda Josef Sklenář.

Jedenáct zápasů drželo mužstvo vítěznou šňůru. Tu narušil až Plumlov, který Čechovice dobyl hned dvakrát během tří dnů. Nejprve je vyřadil z poháru a následně jim uštědřil po penaltách druhou porážku v sezóně. „Nehráli jsme sice úplně dobře, ale dvakrát jsme šli do vedení. Obdržené branky jsou pak spíše ze silvestrovské kategorie, což hodně mrzí,“ mrzelo po utkání trenéra.

Mužstvo si ale o týden později napravilo chuť v Holici, kde sice dostalo první branku v 86. minutě, ale ještě během nastavení skóre otočilo a slavilo velice zásadní vítězství i v zimní přípravě.

Zimní příprava

Před jarní částí se v mužstvu odehrály určité změny. Opustil jej dlouholetý člen František Kolečkář, naopak mužstvo posílil útočník David Trajer, obránce Jakub Šolín a záložník Marek Bezecný. Už v přípravných zápasech byla znát síla mužstva a soupeři z krajského přeboru dostávali jednu lekci za druhou.

Jarní část

Do jarní části vstoupily Čechovice proti neoblíbenému Plumlovu, navíc na jeho půdě. Potřetí v sezóně už ale tohoto soupeře dokázaly zdolat a důležitý vítězný vstup se vydařil. Po vítězném vstupu však přišly dvě porážky po penaltovém rozstřelu a náskok na čele se snížil. Mužstvo ale zabralo v pravý čas a šňůrou pěti vítězství svým největším soupeřům dokázalo odskočit. Regionálního rivala z Kostelce přetlačilo na penalty a nedalo mu naději předskočit a na půdě Hluboček už mohly při dobré konstelaci výsledků propuknout postupové oslavy.

V zápase si Čechovičtí počínali velmi dobře a po poločase byli k jistotě blíže. Jenže brzké vyloučení a bojovný výkon domácích stačily na otočení duelu a hosté si tak museli s oslavami ještě nechat zajít chuť. Konstelace dalších výsledků ale znamenala, že Čechovice se nemusí ohlížet a v následujícím kole jim postačí porazit na domácí půdě Protivanov. Před vlastním publikem si to už hráči ujít nenechali a po jednoznačném vítězství 6:0 začaly oslavy, které kromě neděle pokračovaly i v dalších termínech. Poslední dvě kola si tak Čechovice mohly vychutnat. „Sám jsem z toho byl ještě pár dní paf a rozhozený. Euforie byla obrovská a musím všem moc poděkovat, protože za tímto historickým postupem je podepsána celá řada osob. Všechno fungovalo perfektně a věřím, že teď budeme konkurenceschopní i v krajském přeboru,“ prozradil předseda Josef Sklenář.

„Osmadvacet let od postupu Čechovic z I.B třídy do I.A třídy se nám podařilo postoupit poprvé v historii do krajského přeboru, tak pevně věřím, že tam dalších osmadvacet let přidáme. Postup je obrovským, ale také zaslouženým úspěchem čechovického fotbalu,“ hlásil hned po postupu kouč Lukáš Koláček.

Hlavní klíče postupu

Vyhrát náročnou a dlouhodobou soutěž rozhodně nejde jen díky štěstí. V letošním roce byly Čechovice jednoznačně nejlepším mužstvem své skupiny I.A třídy Olomouckého KFS.

Obrovským faktorem a člověkem, který má na tomto výsledku lví podíl, je hlavní trenér Lukáš Koláček, který převzal velmi kvalitní a mladé mužstvo a postupně ho dokázal vhodně doplnit a dodat mu tvář. Na všech hráčích byl znát postupný progres. Tvrdé tréninkové dávky, ale i vynikající parta přispěly k těmto postupným krůčkům, jež znamenaly největší úspěch v historii klubu. „Je svým způsobem blázen, ale přesně ví, co chce a jak bychom měli hrát,“ shodovali se pravidelně i sami hráči. Impulzivní trenér, který umí dát najevo emoce a vždy dokáže přesně pojmenovat případné chyby či naopak klady. Dle toho také účelně chválí, ale i zvýší hlas v případě kritiky. A to v dnešním fotbale občas schází.

Dalším velmi důležitým faktorem byla práce směrem do defenzivy. Ne nadarmo se říká, že titul vyhrává obrana. Čechovice byly v tomto směru nejlepším mužstvem a inkasovaly nejméně branek. Svůj podíl na tom má celé mužstvo od brankářů počínaje až po útočníky, kteří v případě nouze neměli problém vzadu vypomoct.

Zapomenout nemůžeme ani na Jana Šteigla. Před letošní sezónou se rozhodl dát vale profesionálnímu fotbalu a v Čechovicích byl rozdílovým hráčem celé soutěže. Stal se bezkonkurenčně nejlepším střelcem a svými výkony posouval i své spoluhráče na daleko vyšší úroveň. Jeho vliv nešel přehlédnout a velmi jej kvitovali všichni zainteresovaní.

Ač jsou všechny výše zmíněné faktory důležité, ten nejzásadnější je jednoduchý. A je to TÝM. Mužstvo je pospolu už dlouhodobě a podařilo se vytvořit důležité vazby, které postupně formovaly vynikající partu, jež táhne za jeden provaz a nemá problém udělat cokoliv navíc. Se skvělým kolektivem a tréninkovou morálkou se tak vydařilo dosáhnout vytyčeného cíle.

umístění čechovic v posledních sezónách

2017/2018       6. místo, 41 bodů

2018/2019       2. místo, 50 bodů

2019/2020*     3. místo, 30 bodů

2020/2021*     4. místo, 19 bodů

2021/2022       1. místo, 58 bodů

* ročníky 19/20 a 20/21 byly předčasně ukončeny

Zdroj: PV Večerník

 

 

sezóna Sokola Čechovice v číslech:

1. místo – 24 zápasů, 19 výher (2 po penaltách), 5 proher (3 po penaltách), 58 bodů

Vstřelených branek: 85 (2. nejlepší v soutěži)

Obdržených branek: 32 (nejlepší v soutěži)

Nejvyšší výhra: Čechovice – Dub nad Moravou 7:1 (22. srpna 2021)

Nejvyšší porážka: Hlubočky – Čechovice 4:3 (28. května 2022)

Bilance doma:

2. místo – 12 zápasů, 9 výher, 3 porážky (2 po penaltách), 29 bodů

Bilance venku:

1. místo – 12 zápasů, 10 výher (2 po penaltách), 2 porážky (1 po penaltách), 29 bodů

Nejlepší střelec soutěže:

Jan Šteigl – 39 branek