Turbulentní půlrok mají za sebou fotbalisté Jesence. Tréninková i zápasová docházka se měnila jako počasí. Navíc mužstvo muselo odložit hned dva zápasy, za rozhodnutím stálo počasí a následně koronavirus. Z osmi duelů skupiny „B“ I.B třídy Olomouckého KFS však i přes tyto problémy dokázali svěřenci kouče Tichého urvat polovinu možných bodů, když se jim dařilo výhradně v domácím prostředí. Právě tam dokázali nasbírat všech dvanáct bodů.
Celková podzimní část však byla opravdu jako na houpačce, což potvrzuje také hrající asistent kouče Tichého a hlavní trenér Konice Petr Ullmann. „Hrozně divoký půlrok to pro nás byl. V Jesenci je skvělá parta, ale tréninková i zápasová docházka byla po celý letošní rok hodně turbulentní, což i mě samého velmi mrzí. Z výsledkového pohledu musím říct, že těch dvanáct bodů je na problémy, které jsme zažili, nadstandardní počin. Do jara, pokud nějaké bude, ale musíme zapracovat na přístupu hráčů, jinak by mohl nastat problém. Všichni v kádru si musí trochu sáhnout do svědomí,“ uvědomuje si hlavní problémy muž několika podob.
Jesenec v letošním ročníku zatím nedokázal bodovat na hřišti soupeře. Doma se mu však daří náramně, a i díky tomu se drží ve středu tabulky. „Je pravda, že doma nám to vyhovuje daleko více. Přijde mi, že si i více věříme na tom našem menším hřišti. Navíc máme vepředu velmi silné hráče do vápna, kterým taková hřiště vyhovují. Ať už jde o Jirku Tichého, nebo například Davida Čížka. Další věcí je také to, že v domácím prostředí se dokážeme i scházet. Myslím si, že v Jesenci jsme schopni porazit opravdu každého soupeře této soutěže,“ potvrzuje Petr Ullmann, že dobré domácí výsledky nepřichází náhodou.
Mužstvo kouče Tichého navíc za podzimní část odehrálo nejméně duelů, a to osm. Duel v Černovíře odložil podmáčený terén a proti Doloplazům zasáhl covid. „Samozřejmě je to nepříjemné, když během rozjeté sezóny dva zápasy odložíte. Bohužel to však ani u jednoho nešlo jinak. V Černovíře bylo hřiště opravdu neregulérní, což byla škoda, tam jsme zrovna jeli ve velmi dobrém složení. A s koronavirem také nedokážeme nic udělat. O to více zápasů nás snad bude čekat na jaře, pokud se tedy bude moci sportovat,“ doufá hrající asistent.
Kromě toho, že týmu pomáhá na hřišti, se také v posledních dvou zápasech musel stát trenérem mužstva. „Poslední týdny, kdy se hrálo, byly vážně náročné. Peťa (trenér Petr Tichý – pozn.red.) bouchl do stolu a řekl, že končí, tak jsem to jen narychlo odkoučoval. Samozřejmě mě to trochu mrzelo a zaskočilo, ale také jsem se mu nedivil. On je duše fotbalu v Jesenci a nebýt jeho, fotbal by tu už zřejmě ani nebyl, ale když mu pravidelně chodí v pátek na trénink tři čtyři hráči, není se co divit, že to v něm bouchlo. Já si ho však velice vážím a myslím si, že jak si od toho nyní odpočine, zase se k tomu vrátí. Znám ho dobře a vím, že on by bez toho ani nevydržel. Možná to způsobí i dobrý efekt. Snad by si tady potom mohli hráči v kádru uvědomit, že je potřeba v této soutěži i pracovat, jinak se můžeme stěhovat o patro níže,“ doplňuje Ullmann, který měl tedy poslední dva zápasy Jesence-Dzbelu na starost i jako kouč.
Jak tomu bude v jarní části?
