Do podzimních bojů v rámci I.A tříd tentokrát přidal region méně účastníků, než tomu bylo v letech minulých. Tím, že se ještě trojlístek rozdělil do obou skupin, tak mohli fanoušci vidět jen jediné okresní derby, a i z tohoto důvodu tak letošní ročník není možná až tolik na očích, jako tomu bylo v letech předešlých. Rozhodně to ale neznamená, že by se zde nic zajímavého nedělo. Je i poměrně zajímavé sledovat, jak k aktuálnímu umístění všechny kluby dospěly, protože u všech tří najdeme poměrně odlišné příběhy.
Nejspokojeněji mohou hodnotit svou podzimní pouť v Pivíně, kde to nakonec stačilo na bronzovou příčku a poklidnou plavbu pro jarní část. Mužstvo dlouhodobě patřilo k tomu nejlepšímu, co nabízela I.B třída, a dvakrát v posledních letech slavilo i titul. Bylo tak otázkou, zda na to dokáže navázat i o třídu výše. V první nováčkovské sezóně se to povedlo velmi dobře a jistě tomu dopomohla i jistá nováčkovská euforie po letech strávených víceméně se stejnými soupeři.
Ve druhé už ale musíte ukázat, že sem patříte, a to se klubu jasně povedlo. Bodovat se dařilo už od začátku, a i když poté následovaly hlušší pasáže, a dokonce i výprasky, tak to nebylo nic, co by zkušený kádr mělo zlomit. Konečné třetí místo jen ukazuje, že vítězná mentalita se ani s vyšší soutěží v Pivíně nezměnila.
U Určic byl start ročníku také zahalen spíše otázkami, jak bude všechno fungovat. Když před rokem opouštěly I.A třídu jako její mistr a vracely se do kraje, tak jistě doufaly, že to bude mít delší trvání, než nakonec mělo. Kádr navíc začal počítat určité ztráty a do toho odešel i lodivod Gottwald. Všechny nástrahy však dokázaly Určice zvládnout. I když měly spíše opačný příběh na podzim než hráči Pivína. Zde totiž nebyl úvod vůbec dobrý a mužstvu se nedařilo dosahovat na body. Jenže postupem času se ukazovalo, že mužstvo začíná fungovat jako celek a dobře potrénovalo, což znamenalo postupné stoupání tabulkou a poměrně velkou jistotu klidnějšího jara.
A pak je tu druhá skupina, do které byl přesunut Plumlov poté, co poslední ročníky strávil v „A“ skupině. Po ztrátách klíčových hráčů v čele s kapitánem a každoročně nejlepším střelcem přišlo opravdu náročné období. Od prvního zápasu dostávalo mužstvo příděly a hledalo cestu, jak z krize ven. Jenže ta nepřicházela a jen díky alespoň zlepšenému závěru a zisku čtyř bodů mohou jeho aktéři ještě před jarem pomýšlet na udržení soutěže. Bude to ale nesmírně těžké a bez posílení kádru asi i nereálné.
