Sezóna pro mládež nejspíš skončila. Je to smutné, ale nejspíš je to realita. Rozvolňování se totiž podle politiků nechystá. Což znamená, že ročník zůstane nedokončený. K tomu došlo ve chvíli, kdy krajské a okresní soutěže průběžně přichází o řadu mladých hráčů a následně i o celé týmy. Jaká je situace na Prostějovsku?

Zdejší region je na tom dobře i špatně. Dobře v tom, že počet týmů zde úplně dramaticky neklesá. Špatně naopak z důvodu, že již neexistují okresní dorostenecké soutěže. A navíc mládežnické týmy v těch krajských zrovna nezářily. Snad tedy kromě Kostelce na Hané, který svou skupinu „A“ ovládl. „Za vedení můžu říct, že nám dorost dělá radost. Bereme to jako plus pro mužskou kategorii, navíc dorostence se snažíme zapracovávat do mužů. Máme je spojené s Mostkovicemi a jsou tam kluci mající potenciál hrát vyšší soutěž. Jsou dlouho spolu, rostou a celkem jim to jde,“ říká sekretář klubu Lubomír Baláš.

Nicméně oddíl potkal koronavirus a hlavně následný odklon některých sportovců od pohybu. „Loňský rok nám covid-19 v první vlně ukázal, co dokáže. Museli jsme tak během ročníku zrušit kategorii starších žáků kvůli zraněním a tomu, že pár kluků skončilo – nebyli jsme schopní dát do kupy mančaft,“ poznamenal Baláš. Těší jej naopak mladší žáci. „Pokud se sešli v dobré partě, tak mladší žáci odehráli vynikající utkání,“ kvituje sekretář klubu, který říká, že cílem je zaplnit kategorie od školičky po dorost.

Je pouze málo podobně úspěšných klubů, jedním z nich jsou Olšany u Prostějova. „Je to samozřejmě složité, doba je, jaká je. Nikdo neví, jestli se dohrají sezóny. Mládeži se u nás daří, a i to je důvod, proč u nás hráčů přibývá,“ pochvaluje si vedoucí mládeže Michal Uhřík. Olšany mohou tedy víceméně zůstat ohledně udržení mládeže. „Myslím si, že máme na Prostějovsku dobré jméno v tom, že umíme s mládeží pracovat. A ti, kteří se chtějí zlepšovat na nějaké normální úrovni, tak potom volí variantu přechodu k nám, aniž bychom oslovovali. Což nás samozřejmě těší,“ konstatuje Uhřík.

Jinde to ale už tak vesele nevypadá. Pivín sice poskládal starší žáky i dorost, oba týmy se ale pachtí na spodku tabulky a s odstupem. Němčice nad Hanou, Brodek u Prostějova a Nezamyslice mnoho kategorií už spojily. Totéž platí o Kralicích na Hané nebo Lipové. V Určicích mládež téměř zanikla. „Pokud jde o práci s mládeží, tak samozřejmě jsou kluby v regionu, které pracují hodně dobře. Kromě eskáčka jsou to třeba Olšany, tam se chlapi snaží, na Olomoucku jsou to třeba Nové Sady. A těch příkladů by mohlo být samozřejmě víc,“ vyjádřil se k otázce mládeže v krajských úrovních odcházející předseda Olomouckého KFS Stanislav Kaláb. Následně ale přešel k horším scénářům. Mezi nimi je důsledek nedostatku mládežníků v podobě konce fotbalu na okresech. „Myslím si, že s výchovou mládeže budou problémy. V kategorii nejmenších ani ve starších žácích ještě ne, ale s přechodem do dorostu už ano a z dorostu do mužů ještě větší. Momentálně se nedoplňují muži, tím pádem v okresních soutěžích týmy stárnou a je otázkou, jak dlouho to vydrží,“ varuje před možností, že mnoho oddílů může v dalších letech čekat konec. Přitom v jedné věci si některé z nich v boji o hráče můžou za problémy samy. „Je třeba mít schopné trenéry po odborné i pedagogické stránce, a jim vytvořit podmínky. Kluby je nemají, dají někdy i přednost áčku, kde je ani ten trenér tolik nepotřebuje. Místo toho je přitom spíše mohou využít pro udržení kvalitního trenéra mládeže,“ míní Kaláb.

Nyní zůstává otázkou, jak moc ovlivní vývoj v krajském fotbale dvě zásadní události: změna vedení ve svazu a koronavirus...