Páteční podvečer zase patřil turnaji čtyř týmů. V čechovickém sportovním areálu se domácí mužstvo střetlo s Určicemi. Už před začátkem duelu bylo jasné, že prvenství v turnaji uzmou domácí a že hosté naopak poslední místo neopustí. Možná i právě vinou těchto okolností a teplého počasí duel nenabídl zase tolik pohledných akcí a ani zápasové tempo nebylo chvílemi zcela ideální. I přesto se však světlé momenty našly a pěkná řádka diváků, mezi nimiž opět nechyběl ani Večerník, viděla tři branky i řadu nevyužitých šancí především Čechovic.
První čtvrthodinka nenabídla zhola nic. Do statistik se zapsaly pouze dva ofsajdy po jednom na každé straně, jinak se obě mužstva spíše jen mazlila s míčem v zadních řadách. První střela přišla až v šestnácté minutě. Trajer sklepl míč pro Kucharčuka, jeho projektil z velkého vápna však mířil do středu branky. Pak si vzal skoro celý zbytek první půle pod taktovku Luděk Jahl. Jeho první pokus by se dal brát jako zastřelovací, protože prostor branky nenašel. Podruhé už to však vyšlo. Po půlhodince hry se propracoval k míči na hranici velkého vápna a střelou mezi nohy brankáře Hýbla dokázal i s dávkou štěstí míč dostat až do branky – 1:0.
To však od domácího forwarda nebylo vše. O chvíli později si našel centr Muzikanta, ale z dobré pozice branku netrefil. Další šanci mu pro změnu nachystal ze druhé strany Petržela, jeho střílený centr, který by zřejmě spadl na zadní tyč, směřoval Jahl do protipohybu brankáře, ale míč zase skončil nad břevnem. Před úplným závěrem jedna vážnější šance přišla od hostů. Ondřej Halouzka, který ještě nedávno hájil barvy Čechovic, pláchl obraně, ale jediné, co ohrozil, byl rohový praporek.
Do druhé půle přišly změny na obou stranách. Hned po hvizdu se však začaly dít věci. Určice šly bez váhání kupředu, odražený míč se dostal k Mariánkovi a ten z dvaceti metrů trefil parádně, kdy ještě otřel míč o zadní tyč – 1:1. Další čtvrthodinka však vypadala stejně jako ta úvodní. Občasný souboj na středu hřiště, jinak přelévání míče ze strany na stranu domácí obrany.
Všechno prolomila vynikající akce domácích po více než hodině hry. Lakomý našel kolmicí Filipa Halouzku, který se neukvapil a přes celé vápno poslal Kolečkářovi pas, jakým nešlo pohrdnout – 2:1. Branka domácí probudila a na hře to hned bylo znát. Po pěti minutách mohlo být vedení dvojnásobné. Novák byl u dlouhého pasu první a před brankářem Solichem volil ještě přihrávku pod sebe na Kolečkáře, ten však odmítl přidat svou druhou trefu v krátkém čase, když branku přestřelil.
Zatímco domácí nasadili hned sedm nových hráčů, hosté měli pouhé tři náhradníky, což bylo posledních dvacet minut stále více znát na rozložení sil. Hosté postupně uvadali a domácí si tvořili stále více šancí. Proti navýšení skóre však byl brankář Solich. Na něj si během krátké chvíle nepřišel Hanák, Halouzka, Novák ani Kucharčuk. Co tak domácím nevycházelo, mohli potrestat hosté. Pět minut před koncem se sám před brankářem Klimešem ocitl Handl. Utaženou střelu na přední tyč však dokázal Klimeš zlikvidovat stejně jako následný roh s pomocí obrany.
Více už zápas nenabídl. Domácí celek byl jednoznačně lepším celkem na hřišti a vítězství si určitě zasloužil. Celkově zápas oko diváka příliš nepotěšil. Do začátku sezóny však ještě mají obě mužstva čas vše vyladit.
Pozápasové hodnocení trenérů
Lukáš KOLÁČEK – Sokol Čechovice
„V první řadě jsem rád, že jsme před domácím publikem potvrdili roli favorita a vyhráli jsme. Ale musím říct, že z celé té krátké přípravy a tohoto turnaje úplně spokojený nejsem. Výsledkově ano, ale po herní stránce máme velké mezery. Projevilo se to i v tom dnešním utkání, kdy mi tam chyběla určitá lehkost, rychlost, dynamika, ale i sebevědomí hráčů. Na těchto atributech chceme stavět naše výkony, ale zatím nám to zkrátka schází, v tomto duelu to bylo asi znát nejvíce.“
David KOBYLÍK – Sokol Určice
„Pro nás to jsou cenné prověrky. Mužstvo Čechovic má svou hráčskou kvalitu a myslím si, že bylo jasně vidět, že nás dneska přehrálo. Pro nás to však byl zase další důležitý zápas na naší cestě, abychom se zvedali nahoru. V současné chvíli nám však chybí herní kvalita. Kluci se to snaží nahradit bojovností a zarputilostí, kde jim nemám moc co vytknout. Ale potřebujeme tam dostat kvalitu, kterou získáme právě takto těžkými zápasy.“