V pátek 20. května 2022 naposledy vydechl Alois Jurík, známý trenér házené a bývalý hráč pevně spjatý s tímto mužným sportem v našem regionu. Zesnul po těžké nemoci ve věku 74 let.
Házenkář tělem i duší – tak by se dal bez jakéhokoliv přehánění charakterizovat nadšenec do svého milovaného sportovního odvětví, kterému žádný z přátel či blízkých neřekl jinak než Lojza.
Dlouhá desetiletí byl nedílnou součástí házenkářského dění na Prostějovsku. Nejprve jako aktivní hráč, posléze coby nesmlouvavý kouč. Suverénně nejvíc času strávil v Sokolu II Prostějov, ale vedl také mužstvo Kostelce na Hané, v první i druhé lize. A jednu sezónu měl pod palcem extraligový Přerov.
Spoustu let se věnoval mládeži Sokola II, především tamním dorostencům. Dále působil v TJ Sokol Centrum Haná a poslední roky též v SK HFP Prostějov. Byl vyhlášený svým velmi emotivním projevem na hřišti, obrovský zápal přirozeně patřil k jeho osobnosti.
Vždy vyžadoval maximální nasazení svých parťáků nebo svěřenců, naopak nesnášel laxní přístup. „Vezmu porážku, pokud tým naplno bojuje a dá do hry všechno. Zatímco vítězství po bezkrevném výkonu mě nikdy nepotěší. Hlavně se musí makat,“ říkával.
„Lojzu jsem znal neuvěřitelně dlouho, vlastně od konce šedesátých let minulého století. Pocházel ze Slovenska, tehdy nastoupil v Prostějově na vojnu a už tady zůstal, usadil se zde, založil rodinu. Hrával až do nějakých třiačtyřiceti let, pak plynule přešel k trénování. A házenou v podstatě nikdy neopustil, intenzivně jí až doteď žil. Byl to kamarád, na kterého bude určitě každý vzpomínat v dobrém,“ pověděl Večerníku aktuální lodivod prostějovského áčka mužů Tomáš Černíček.
Alois Jurík byl obrovský nadšenec do házené, uznávaný odborník a opravdový srdcař, kterých je v současné době čím dál méně. Vedle své sportovní vášně přitom žil krásný rodinný život jako manžel, otec i dědeček. Ve vzpomínkách všech, kteří ho znali, bude žít navěky.
Čest jeho památce!
