Sezóna je minulostí, přichází tak čas bilancování, hodnocení, ohlížení. Kromě suchých a jasně viditelných čísel, jako jsou porážky či výhry a konečné stavy sérií, je tu ještě řada dalších drobností, které dokreslují obraz závěru letošního ročníku v podání Jestřábů. My se nyní podíváme na některé z nich.
Jako první zmíníme přesilové hry. Ty byly po většinu sezóny klenotem Jestřábů, na ně nejvíce spoléhali. Hráči jako Mrázek, Kloz, Jáchym či Husák věděli, jak je sehrát. A sbírali v nich spoustu bodů. Ač se to přitom na první pohled nemusí zdát, početní výhody nebyly špatné ani v play-off. Celkově napříč sériemi jejich aktéři využili každou čtvrtou přesilovku. Nejúspěšnější v tomto směru byla série s Litoměřicemi, kterou provázela častá vyloučení na obou stranách, právě proti Stadionu přesilovky nejvíce rozhodovaly. Zato proti Vsetínu v prvních třech zápasech nevyužil Prostějov žádnou…
Další záležitostí jsou diváci. Sám kotel na Facebooku zveřejnil výzvu fanouškům, aby chodili častěji a fandili více. Není divu, vsetínské návštěvnosti byly až dvojnásobné oproti těm prostějovským. Přičemž Vsetín je počtem obyvatel oproti Prostějovu naopak poloviční. Ale z pohledu přinejmenším počtu fanoušků to je nepříjemná novinka. Před třemi lety, kdy se Prostějov a Vsetín setkaly v play-off naposledy, bylo minimum na domácí zápasy Jestřábů přes tři tisíce fanoušků.
Play-off bylo navíc pro některé hráče Jestřábů památné. Třeba pro duo Podlaha–Janeček, oba se ve vyřazovací části bodově prosadili vůbec poprvé. Pro brankáře Martina Altrichtera to byla taky první velká zkušenost s vyřazovacími boji v dospělém hokeji. Významná role pak náležela i některým hráčům, kteří v základní části nebyli tolik vidět. Příkladem je třeba Jan Štefka. Ostatně první branku v zápasech se Vsetínem dal právě on.
