V pondělí 30. září se rodina, blízcí, přátelé i sportovní veřejnost naposledy rozloučili s Pavlem Kočíbem, který zesnul po krátké nemoci o devět dní dříve ve věku nedožitých jednaosmdesáti let. Byl to samozřejmě především manžel, tatínek, dědeček, bratr, strýc a tchán, ale zároveň i významná osobnost malé kopané na Prostějovsku.

Stále mám v živé paměti, když v polovině devadesátých let minulého století začal tento sport v našem regionu organizovaně existovat. Hlavním zakladatelem okresních soutěží v malé kopané Prostějovska byl tehdy právě Pavel Kočíb, který předtím dělal fotbalového rozhodčího a po ukončení této kariéry toužil na okrese rozjet ligy v malé kopané. Což se mu náramně podařilo.

Premiérovou sezónu tenkrát absolvovalo osm mužstev, já jsem hrál za Kobry Prostějov a Pavel měl mezi zakládajícími účastníky svůj SK Amatér Hluchov. Zároveň se stal předsedou výkonného výboru okresní malé kopané, aby pak na této pozici setrval dalších pětadvacet let. Ve svých zlatých časech měly místní soutěže více než třicet zúčastněných klubů, čtyři ligy mužů po osmi kolektivech, a navíc i žákovskou ligu.

Já osobně jsem v průběhu roků malou kopanou postupně hrát přestal a přešel k volejbalu, ale pro Pavla Kočíba byla tato oblíbená odnož velkého fotbalu srdeční záležitostí, opravdovou vášní i sportovní láskou. Dokud mu to zdraví dovolilo, byl šéfem okresních soutěží. A jakmile ze zdravotních důvodů již nemohl v práci pokračovat, stal se jejich čestným předsedou. Kdykoliv mohl, přijel se podívat na některý z turnajů jako divák a fanoušek, zhlédnout zápasy, posedět i poklábosit s kamarády.

Ani mě malá kopaná nikdy neopustila, neboť o ní dosud moc rád pravidelně píšu při své práci sportovního redaktora. S Pavlem Kočíbem jsme dlouhá léta zůstávali v osobním kontaktu a několikrát za rok se scházeli v jeho prostějovském bytě při spřádání plánů, co a jak o sice malém, leč oblíbeném sportu napsat. Na tahle přátelská setkání se správně bodrým a nesmírně srdečným člověkem nikdy nezapomenu, vždy je provázela nějaká ta šťopička Pavlovy oblíbené (a báječné) slivovice. Nejdřív do jedné nohy, pak do druhé, aby se nekulhalo, a ještě do třetí...

Největší radost měl Pavel Kočíb určitě z toho, že malá kopaná na Prostějovsku přečkala těžkou dobu a okresní liga i v současnosti funguje dál, byť v nižším počtu družstev. On měl každopádně na jejím vzniku, rozvoji i celkové existenci naprosto zásadní, doslova lví podíl. A nejen za to mu patří velké poděkování. Pavle, odpočívej v pokoji a čest tvé památce!