V plném proudu je volejbalové mistrovství světa žen 2022, na němž bojovaly za tým České republiky i dvě hráčky VK Prostějov Simona Bajusz a Klára Faltínová. Přímo do nizozemského dějiště základní skupiny C se osobně vydal i otec jedné z hanáckých plejerek Tomáš Faltín, jinak velký fanoušek vékáčka. Večerník nyní přináší jeho přímé postřehy a osobní zážitky z Arnhemu.

ČESKO – BRAZÍLIE 1:3

„Když je někde nějaký volejbal, musíme tam být. Jsme rodina ´střelená´ volejbalem. Po Evropské lize a kvalifikaci mistrovství Evropy jsme se při zařazení Klárky do nominace na světový šampionát rozhodli, že zajedeme i na MS do Holandska.

Auto mi nedělá problém, čekalo nás 1200 kilometrů, tak jsme v pátek okolo páté hodiny odpoledne vyrazili. Po cestě ještě nabrat v Prostějově velký buben, pak pro přítele Klárky na letiště do Prahy a hurá směr Arnhem.

V sobotu brzy ráno jsem předal řízení mladší generaci a v devět hodin dopoledne jsme byli na místě ve známém nizozemském městě. Trochu špatné počasí, ale jsme tu. Zkoumáme organizaci a vstup do haly.

Jedeme na ubytování a pak zpět na 17.30, kdy začnou pouštět do haly. Celí natěšení jdeme se dvěma bubny, státními vlajkami, megafonem a parukami dovnitř. V 18.30 začíná zápas Dominikánská republika – Jižní Korea, v 19.30 Kazachstán – USA a ve 20:30 Brazílie – Česko. Na každý zápas koukáme právě tu hodinu a přesouváme se na další, bez ohledu na jeho konec. Je to v jedné hale, tak přebíháme mezi třemi kurty.

U našich jdeme už na rozcvičení. Téměř hned po usazení přichází pořadatelé a nelíbí se jim naše bubny, přitom jsme prošli všemi kontrolami, které organizátoři nachystali. Čtrnáct dní před začátkem mistrovství se vedení naší volejbalové reprezentace dotazovalo, zda je to možné. „Ano, není problém.“ Na místě v hale už je to ale jinak. A výsledek? Pod dohledem organizátorů jsme bubny museli odnést zpátky do auta. Asi měli obavy, že přehlušíme místního DJ, který to moderoval. Během utkání nám pustil Jóžina z bažin a Kabáty, takže nakonec atmosféra celkem fajn.

Průběh zápasu jste asi viděli, stačilo trochu štěstíčka a šlo by bodovat i s Brazílií. Zítra je volný den, a v pondělí na Japonsko.“

ČESKO – JAPONSKO 0:3

„Zdravím z dějiště MS. Včera jsme měli utkání s Japonskem. Začátek zápasu byl ve 14.15 hodin, vstup do haly již od 13.00, tak jsme to měli i s rozcvičením. Naše děvčata měla ostrý start a vše vypadalo, že by to mohlo jít. Dlouhou dobu jsme se drželi v kontaktu. I malá skupina českých příznivců fandí na maximum a asi nás je v televizním vysílání i slyšet. Na třetí set došlo k obměně téměř celé sestavy, což ale kýžený výsledek nepřineslo. Prohráváme 0:3.

Po našem střetnutí jdeme na další k vedlejšímu kurtu, kde proti sobě hrají Srbsko a Bulharsko. Podle výšky hráček a zaplněnosti tribun to vypadá na zajímavý souboj. Konečně vidíme pětisetovou bitvu, kdy Srbsko vítězí 3:2.

Jak jistě víte, hraje se v kryté fotbalové hale. Střecha je odsouvací, tak když svítí sluníčko, musí být fotbal super. Včera nám Volejbalový magazín objasnil, jak je to s podlahou, když hrajeme na fotbalovém hřišti a chodíme po betonu. On je i ten trávník totiž vysouvací, což sice trvá čtyři hodiny, ale teď je prostě mimo stadion. Tak tomu se tedy říká „multifunkční hala“.

Rozhlížíme se, co dál, a opět se trefujeme do začátku utkání z naší skupiny Brazílie – Argentina. Studujeme hru Argentinek, našich středečních soupeřek. Přes ně by měla vést cesta. Podle brazilských vlajek to vypadá, že jde o sousední stát Holandska. Trochu napětí ve třetím setu, přesto Brazílie vítězí 3:0.

Včera bylo volejbalu hodně, jedenáct setů a šest hodin sledování v hale.