Kdože byl vlastně ten Godot? Znalci světové literatury jistě vědí, že postava ze slavného románu Samuela Becketta. Na tohoto Godota se v daném díle celou dobu čekalo, ale on vůbec nepřišel. A já osobně jsem při sledování sobotního derby mezi VK Prostějov a Přerovem trochu podlehl obavám, aby se i na špičkové či kvalitní výkony hanáckých favoritek nečekalo marně.
Jejich dosavadní tápání v extralize žen ČR 2024/25 jak herní, tak výsledkové mě po pravdě docela překvapuje, neboť ve většině přípravných duelů vypadaly slibně. Navzdory výraznému přebudování kádru od minulé sezóny. Přesto vékáčko působilo v přátelácích nadějně, skoro pokaždé zvítězilo a nic moc nenasvědčovalo současným problémům.
I když, jak se to vezme. S blížícím se startem soutěžního ročníku mi totiž připadalo, že zvlášť u některých hráček roste nervozita spojená s velkým očekáváním veřejnosti. Což tři (včetně Chance Českého poháru čtyři) absolvované mistráky bohužel potvrdily. Část plejerek to zatím prostě nezvládá, více či méně. Hlavní trabl přitom určitě vězí v psychice, nastavení hlav.
Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na tolik propíranou (ne)sehranost citelně obměněného kolektivu, leč jen v tomhle potíž rozhodně není. Viz třeba Olomouc a její taktéž zcela nový mančaft, který momentálně funguje o poznání lépe. Na přípravném Tomi-Remont Cupu prostějovské volejbalistky přejely Šantovku jasně 3:0, no a teď se úpéčku dívají po třech extraligových kolech z dálky na záda s už čtyřbodovou ztrátou...
Čadovy svěřenkyně přitom neměly nijak přetěžký los. A pokud by proti Šelmám Brno, v Ostravě i s Přerovem zahrály, na co papírově nebo teoreticky mají, musely by mít bodů minimálně sedm či osm. Nicméně realita je jiná, čas běží a některé členky týmu VK již prostě musí vytáhnout ze svého arzenálu lepší výkonnost. Pokud ji v sobě mají.
