Sezóna 2020/2021 ženského volejbalu v České republice přinesla jako obvykle spoustu zápasů a tím i zážitků, kterými se nijak výrazně nelišila od let předchozích. Současně však došlo jak z hlediska VK Prostějov, tak globálně k některým událostem vpravdě historickým, jež se nesmazatelným písmem zapsaly do dějin tohoto sportovního odvětví u nás. Večerník zkusil vybrat půltucet těch opravdu zásadních.
1. FAKTOR KORONAVIRUS
Nemoc covid-19 fatálně zasáhla už do závěru minulého ročníku, ale tentokrát premiérově provázela celé sezónní snažení týmů. Letní příprava ještě proběhla normálně, přípravné turnaje před startem UNIQA extraligy byly nemálo narušeny a po pouhých dvou kolech elitní tuzemské soutěže došlo k jejímu bezprecedentnímu přerušení kvůli vládou ČR vyhlášeným hygienickým opatřením. Úplný zákaz sportování trval přibližně měsíc, následně dostaly aspoň profesionální kolektivy výjimku normálně trénovat a necelé dva měsíce od zavedení lockdownu nastal i extraligový restart. Během zimy se pak povedlo zdárně dokončit zkrácenou dlouhodobou část (jen základní fáze bez nadstavby), načež slibně začalo také play-off. Bohužel rozšíření nákazy ve třech družstvech a umístění dvou z nich do čtrnáctidenní karantény znamenalo pro nedostatek času na náhradní termíny předčasné ukončení soutěže bez dohrání jejího vrcholu. Tedy stejně jako loni, již podruhé za sebou.
2. NEÚSPĚCH VÉKÁČKA
Už jednou v dávnější minulosti se stalo, že prostějovské volejbalistky končily celý ročník v depresi z nesplnění svého cíle – konkrétně šlo hned o první rok klubové existence a „až“ čtvrtou pozici ve vyřazovacích bojích extraligy 2007/08. Od následného příchodu trenérské dvojice Miroslav Čada a Lubomír Petráš však následovala dlouhá série úspěchů, kdy Hanačky víceméně vždy dosáhly tak vysoko, jak měly. Jednu kompletní dekádu šlo vesměs o tituly na národní scéně a cenné výsledky v evropských pohárech, rovněž poté se dařilo – navzdory dílčímu ústupu z nejvyšších míst – naplňovat papírová očekávání. Teprve letos za nimi kolektiv VK nepříjemně zaostal jen sedmou příčkou v UNIQA extralize i překvapivým vyřazením ve čtvrtfinále ČP od Šternberka. Na taková selhání nebyl dříve vládnoucí oddíl vůbec zvyklý.
3. LIBERECKÝ TITUL
Historická tabulka zisků extraligového zlata od rozdělení Československa vypadala až dosud následovně: 1. VK Prostějov 10, 2. UP Olomouc a KP Brno 5, 4. Olymp Praha 4, 5. Frenštát pod Radhoštěm 3. Nyní do této vybrané společnosti nově přibyly ženy Dukly Liberec, leč mimořádným způsobem. Vyhrály dlouhodobou fázi a ve chvíli, kdy Správní rada Českého volejbalového svazu rozhodla v důsledku covidu o zrušení rozjetého play-off i předčasném ukončení soutěže, staly se jejími vítězkami Severočešky. Včetně přiznání oficiálního zisku mistrovského titulu – na rozdíl od loňské podobné situace s titulově neposvěceným prvenstvím Šelem Brno. Tentokrát už na takovou možnost pamatoval soutěžní řád s ohledem na nebezpečnou zdravotní situaci, tudíž je vše v pořádku dle upravených regulí.
4. HYGIENICKÁ OPATŘENÍ
Aby se profesionální volejbal mohl v pandemicky složité době vůbec hrát, musel stejně jako další týmové sporty v ČR (fotbal, lední hokej, basketbal, házená, florbal ad.) přistoupit na bezvýhradnou nutnost plnění přísných hygienických nařízení všemi zainteresovanými kluby. Dle vypracovaného i průběžně inovovaného COVID manuálu tak hráčky, členové realizačních týmů i rozhodčí museli před každým (dvoj)utkáním podstupovat testování, pro technický personál zajišťující organizační chod domácích střetnutí platila povinnost nechat si měřit teplotu, vyplňovat formuláře i nosit v halách roušky, jednotlivé týmy nesměly přicházet do osobního kontaktu (tedy žádné obvyklé podávání rukou či přátelské plácání), docházelo k průběžnému dezinfikování míčů i laviček atd. Určitě nejcitelnější změnou oproti minulosti přitom byl úplný zákaz vstupu diváků do hledišť, bez fanoušků se nakonec hrálo celou sezónu.
5. OBHAJOBA OLOMOUCE V ČP
Volejbalistky Prostějova dokázaly opanovat Český pohár rekordní šňůrou devětkrát v řadě, dohromady nastřádaly trofejí z ČP kulatých deset. A po jejich výkonnostním poklesu se zdá, že štafetu převzaly ženy UP Olomouc. Druhou nejvyšší tuzemskou soutěž vyhrály už před rokem, aby svůj triumf letos zopakovaly. Závěrečný turnaj Final Four se po čtyřech brněnských letech konal nově v Teplicích, kde Hanačky v semifinále přehrály šternberské překvapení a ve finále otočily nepříznivý průběh proti v té době lize vládnoucímu Liberci. Obhajoba tak byla na světě, a to na konci pohárové soutěže citelně ovlivněné vynucenou kontumací řady zápasů předchozích kol jejího programu. Pochopitelně vinou protikoronavirových pravidel.
6. MLÁDEŽ BEZ ŠANCE
Stejně jako extraligy dospělé kategorie se zkraje uplynulé sezóny normálně rozběhly také všechny nižší soutěže mužů a žen i veškeré mládežnické boje 2020/2021. Rovněž byly v úvodu října nuceně přerušeny, leč na rozdíl od profi scény se již vůbec znovu nerozjely. Nemožnost hrát trvala dlouho, dlouho, dlouho – až v únoru přišel vcelku logický krok jejich úplného zrušení. Kromě toho navíc neustále (kromě deseti dnů na přelomu listopadu a prosince) platí zákaz společné přípravy, trénovat se může pouze individuálně. Výjimku na čas dostali jen studující specializovaných tříd se sportovním zaměřením, což je ale pouhý zlomek jinak zahálejících volejbalových nadějí. Teď se čeká, zda bude možné uspořádat alespoň náhradní soutěže ve zkráceném režimu. Nebo děti a mládež přijdou v tomhle ročníku komplet o vše.
Individuální statistiky žen VK v extralize ČR 2020/21: nadprůměr Kopáčové, Fričové, Kvapilové i Blumentritové
V součtu všech jednadvaceti odehraných ligových utkání (18 základní část a 3 play-off) uplynulé sezóny mohly vyniknout přednosti i slabiny prostějovských volejbalistek v jednotlivých herních činnostech.
Bodově znovu vládla dobře útočící univerzálka Gabriela Kopáčová, všestranným přínosem vynikala smečařka Karolína Fričová, solidně přihrávaly její kolegyně ze stejného postu Martina Michalíková a Tereza Pluhařová, nejvíce excelent příjmů měla Adéla Stavinohová na liberu, účinným servisem vynikaly vedle Fričové střeďačka Kateřina Kvapilová (navíc nejlépe blokující) se střídající smečařkou Anetou Weidenthalerovou, slušná čísla vykázala mladá blokařská náhradnice Petra Kožoušková. A statisticky až nečekaně kladný přínos zanechala kratší dobu vypomáhající blokařka Tereza Blumentritová.
BODY
1. Gabriela Kopáčová 419, 2. Karolína Fričová 244, 3. Kateřina Kvapilová 129, 4. Martina Michalíková 102, 5. Michaela Jurčíková 77, 6. Tereza Pluhařová 61, 7. Petra Kožoušková 27, 8. Aneta Weidenthalerová 25, 9. Tereza Blumentritová 23, 10. Iva Šípová 15, 11. Klára Dvořáčková 14, 12. Tereza Baláková 2.
ÚTOK
1. Tereza Blumentritová 46 %, 2. Gabriela Kopáčová 42 %, 3. Kateřina Kvapilová 34 %, 4. Karolína Fričová, Michaela Jurčíková a Petra Kožoušková 33 %, 7. Iva Šípová 28 %, 8. Martina Michalíková 27 %, 9. Aneta Weidenthalerová 25 %, 10. Tereza Pluhařová 20 %, 11. Tereza Baláková 15 %, 12. Klára Dvořáčková 10 %.
PŘIHRÁVKA
1. Adéla Stavinohová 16 % (příjem na excelent), 2. Martina Michalíková a Tereza Pluhařová 15 %, 4. Karolína Fričová 13 %, 5. Aneta Weidenthalerová 11 %. Ostatní hráčky měly minimum přihrávek, shodně s úspěšností 0 %.
BLOKY
1. Kateřina Kvapilová 54, 2. Gabriela Kopáčová 28, 3. Michaela Jurčíková 26, 4. Karolína Fričová 21, 5. Martina Michalíková 12, 6. Petra Kožoušková 9, 7. Tereza Blumentritová 7, 8. Tereza Pluhařová 5, 9. Klára Dvořáčková 4, 10. Aneta Weidenthalerová 2, 11. Iva Šípová 1.
ESA
1. Karolína Fričová 27, 2. Kateřina Kvapilová 25, 3. Gabriela Kopáčová 19, 4. Tereza Pluhařová 10, 5. Klára Dvořáčková 8, 6. Michaela Jurčíková a Aneta Weidenthalerová 7, 8. Iva Šípová 6, 9. Tereza Blumentritová 5, 10. Petra Kožoušková 4, 11. Martina Michalíková 2.
UŽITEČNOST
1. Gabriela Kopáčová +182, 2. Karolína Fričová +114, 3. Kateřina Kvapilová +68, 4. Michaela Jurčíková +52, 5. Martina Michalíková +31, 6. Tereza Blumentritová +19, 7. Petra Kožoušková +16, 8. Iva Šípová +11, 9. Klára Dvořáčková +1, 10. Tereza Pluhařová 0, 11. Tereza Baláková -1, 12. Aneta Weidenthalerová -2.