Uplynulý týden volejbalistek VK Prostějov byl především ve znamení odvetného čtvrtfinále Českého poháru, které však bohužel v úplném závěru o chloupek nezvládly. Aspoň dílčí náplast na obří zklamání pak přiložily perně vybojovaným vítězstvím v UNIQA extralize ČR o dva dny později. Navzdory tomuto úspěšnému přeléčení však logicky přetrvává smutek z promarněné šance být mezi elitní čtyřkou druhé nejvyšší tuzemské soutěže.

Tým vékáčka sice měl z úvodního střetnutí čtvrtfinálové série ČP nahráno díky zaslouženému triumfu 3:1 v Olomouci, ale problém odvety spočíval v tom, že domácí byli její většinu horší. Ne nijak výrazně, leč natolik, aby UP mělo vcelku pod kontrolou tři ze čtyř setů druhého vzájemného duelu.

Pouze ve druhém dominovaly hostitelky jasně 25:14, jinak vypjatě dramatické derby plné krásných momentů i laciných zaváhání šlo směrem k sebevědomějším a jistějším obhájkyním trofeje. Ty zdatněji ustávaly klíčové pasáže, zejména v koncovkách. Viz první sada (18:18 – 19:23), potom i třetí (19:22 – 19:25) a čtvrtá (21:21 – 21:24). Proto se zrodil spravedlivý výsledek 1:3.

„Z mého pohledu jsme utkání nezvládli v hlavách. Holky nenavázaly na výborný výkon ze druhé poloviny úvodního zápasu, místo toho byly jakoby svázané a podlehly nervozitě z šance vyřadit papírově silnou Olomouc. Nehráli jsme zkrátka dost dobře, v důležitých okamžicích často chybovali. A proto podlehli,“ nehledal žádné výmluvy prostějovský kouč Miroslav Čada.

V dodatečném a tím pádem rozhodujícím zlatém setu však jeho svěřenkyně posbíraly poslední zbytky mentálních sil, aby se obratem z 11:13 na 14:13 přece jen přiblížily na dosah výslednému úspěchu. Jenže i zde bohužel opět ožil přízrak často ztrácených vyrovnaných koncovek. Tentokrát ze dvou mečbolů závěrečným poměrem 17:19…

„Tohle samozřejmě moc mrzí. Hlavně zkaženého servisu při prvním mečbolu je velká škoda, tam jsme byli hodně blízko postupu. Druhý soupeř odvrátil kvalitním útokem, následně už jsme jen dotahovali. Těsné vyřazení bolí, ale i takový je volejbal, nepříjemné porážky k němu patří. My to musíme co nejrychleji překonat a jít dál, brzy nás totiž čeká další důležitý souboj,“ povídal Čada ve čtvrtečním večeru přemáhajíc smutek.

PŘEBOJOVANÝ IMPULS NA OLYMPU

S nelehkým úkolem nechat ztracenou naději rychle za sebou a upnout veškerou pozornost k nejbližšímu mači cestovaly Hanačky již v sobotu do Prahy. Nutno říct, že cíl se jim zpočátku dařil naprosto dokonale. Střetu v rámci dvacátého ligového dějství dlouho přesvědčivě kralovaly a výkonem na vysokém levelu držely nebezpečného protivníka na distanc (20:25, 19:25).

„Dva sety jsme hráli opravdu moc dobře. Naprosto koncentrovaně, s maximální soustředěností, bez větších problémů na přihrávce a s kvalitou ve všech herních činnostech. Po téhle stránce jsme zvládli pohárové vyřazení na jedničku: reakce celého mančaftu na situaci byla přesně taková, jaká měla být,“ chválil hlavní trenér VK.

Od třetího dějství ovšem nastal herní pokles. A znovu se vrátily na scénu slabší finální fáze dlouho rovnocenných sad. Obrozené družstvo PVK otočilo třetí část ze 17:18 na 22:18 a 25:21, čtvrtou pak zlomilo z 21:21 na 25:22. Čímž hrozila druhá pořádně trpká porážka za sebou.

„Asi pod dojmem vedení 2:0 na sety jsme podlehli dojmu, že se zápas už nějak dohraje sám. Polevili jsme a tím dovolili soupeři, aby se chytil. Rázem jsme měli potíže na přihrávce, chybovali i celkově zaostávali, nedařilo se nám překonávat obětavou obranu domácích,“ popisoval Čada ztrátu slibného náskoku.

Naštěstí tiebreak absolvoval mančaft z Moravy vynikajícím způsobem. Bleskově utekl na 2:11 (!) a spolehlivě 8:15 dospěl k dvoubodovému importu. „Vítězství 3:2 určitě beru, i když jsme mohli vyhrát za tři body. Olymp je teď ale mnohem lepší než v úvodní části téhle sezóny, uspět tady nebude pro nikoho jednoduché. Navíc jsme po Olomouci byli v těžké situaci a ustáli ji, čehož si cením,“ zdůraznil Miroslav Čada.