Václav Šmíd (KSČM, na snímku) je skutečný politický matador. Poslancem někdejšího Městského národního výboru v Prostějově se stal už v roce 1986. Krátce na to byl zvolen místopředsedou MNV, na starost měl finance, plánování a výstavbu města. Zastupitelem Olomouckého kraje se stal hned po prvních volbách v roce 2000. Zatímco na prostějovské radnici stále působí, na kraji po krachu KSČM v letošních volbách na hejtmanství skončil. Na rozdíl od mnoha jiných však nikdy nezměnil politický dres, přestože členství v kdysi jediné vládnoucí straně mnoho vyhlídek na možnost prosazení se do lépe placených funkcí neskýtalo. V obsáhlém rozhovoru nás především zajímalo, v čem dlouhodobě působící muž v obou platformách vidí souvislost mezi krajskou a komunální politikou...

* Je podle vás pro politika výhodou spojovat funkci v krajském a městském zastupitelstvu?

„Pro zastupitele je určitě výhodou být členem obou zastupitelstev, a to z důvodu informací, které získává a které může využít při své práci. A to obousměrně, jak městské informace v kraji, tak krajské ve městě, a to ve všech oblastech, ať už se jedná o dotace, investice, údržbu, zdravotnictví, školství, sport, finance, územní plánování, sociálku či dopravu.“

* Přestože jste působil v krajském zastupitelstvu tolik let, nikdy jste se nedostal do užšího vedení, tedy například do rady kraje. Může řadový zastupitel něco ovlivnit?

„KSČM, za kterou jsem byl čtyři volební období zastupitelem, byla v krajské koalici pouze jedenkrát, a to v letech 2016 až 2020. Zbývající období byla v opozici. Byl jsem však členem různých výborů, komisí a právě v těchto se projednávají různé materiály pro radu i zastupitelstvo kraje. Zde mohou řadoví zastupitelé uplatňovat svoje priority. A, věřte mi nebo ne, této možnosti hojně využívají včetně dotazů a návrhů na vlastním zastupitelstvu. Jedná se zejména o různé dotace, zařazení akcí do investic či finanční prostředky pro obce. Příkladů jsou desítky, zejména podpora dotací na činnost do sportu, kultury, zdravotnictví a zařazení akcí do plánu investic. Zastával jsem také jedno volební období funkci předsedy kontrolního výboru, který má činnost kraje kontrolovat. Tomuto výboru vždy předsedal opoziční zastupitel. Za současného právního postavení kontrolního výboru tento bude jen budit zdání demokracie.“

* Sledoval jste, že by krajský zastupitel pocházející z určité obce, města či regionu hájil zájmy místa, odkud pochází?

„Jak správně říkáte, každý zastupitel pochází z některého místa, kde jej většinou občané znají a volí. Je proto zcela logické, že kromě zájmů kraje hájí a prosazuje zájmy svého okolí. Přednostně však musí hájit zájmy stran či seskupení, za které byl zvolen, a teprve následně i další priority. Pěkným příkladem ‚hájení zájmů‘ je dnes již výstavba severního obchvatu města Prostějova. Do plánu krajské výstavby byl obchvat zařazen částkou zhruba tří set milionů korun již v roce 2008. Dlouhá léta ji krajští zastupitelé za náš okres ‚udržovali‘ v plánu investic, i když ze strany kraje jako investora nebylo nasazeno patřičné úsilí k realizaci. Až rada města v roce 2015 přijala usnesení k pomoci kraji při výkupu pozemků, teprve se ‚pohnuly ledy‘. Díky radnímu Šlamborovi, který měl značný vliv v Olomouci na získání financí z evropských fondů a opětovné zařazení akce do investic, a dnešnímu náměstkovi Rozehnalovi i radnímu Karšulínovi, kteří zajistili výkupy pozemků, může být dnes obchvat realizován.“ 

* Promítaly se v minulosti podle vás nějak výsledky krajských voleb do komunální politiky?

„Samozřejmě. Daleko lépe se komunální politika realizuje v případě, že obdobné koalice jsou na obou úrovních řízení, což například bylo dle mého názoru vidět v posledních letech i v Prostějově. Nejsem již přesvědčen, že tomu bude tak i v nadcházejícím období. Žel, voliči a koronavirus rozhodli jinak. Myslím si, že v neprospěch města. Ptáte-li se na to, zda úspěch v krajských volbách je předpokladem pro nadcházející komunální volby, jsem toho názoru, a volební výsledky v předcházejících obdobích to potvrzují, že neexistuje přímá spojitost. Bohužel vždy hrají v komunálních volbách důležitou roli i celostátní témata a způsob jejich řešení.“

* Řada vašich prostějovských kolegů rovněž působila v obou orgánech. Sledoval jste u nich odlišný přístup k řešení problémů než u těch, kteří působili pouze v zastupitelstvu?

„U drtivé většiny problémů, které se řešily v obou orgánech, byla shoda. Snad jen u pronájmu prostějovské nemocnice společnosti Agel někteří zastupitelé zaujali odlišná stanoviska při diskusi a hlasování v Prostějově či na kraji v Olomouci.“

* Vy sám po letošních krajských volbách již v zastupitelstvu kraje nepůsobíte, v tom městském stále ano. Bude něco, po čem se vám bude stýskat?

„Přiznám se, že určitá nostalgie zde je. Člověk získal za téměř dvacetileté působní na kraji mnoho přátel, se kterými se setkával, pracoval, podílel se s nimi na práci pro kraj. Ale člověk musí být realista, přibyly mně roky a je třeba myslet i na svoje zájmy a zdraví.“