Česká republika má za sebou dlouhé týdny ostré kampaně. Aby ne, včera a dnes se rozhoduje o ničem menším než o složení parlamentu a v důsledku i Vlády ČR. Kampaň provázela spousta debat, analýz, komentářů. A také nemálo odhadů. Pro některé strany jsou letošní volby první příležitostí se ukázat. Pro mnohé jiné možná příležitostí poslední, případně jakousi labutí písní. Pojďme se tedy společně podívat na to, jaké důležité otázky rozhodují v těchto dnech voliči. A o co vlastně taky některým stranám jde…
Otázka první: sestaví Babiš znovu vládu?
Jak některá média připomínají, jednalo by se o unikát. Žádná strana nebyla tři volební období po sobě ve vládě. Pro Babiše je to přitom životně důležité. A to doslova. Andrej Babiš se trvale pere s řadou kauz, nadále pak panuje přesvědčení, že se neodstřihl od svého podnikatelského impéria. Výsledek voleb tak pro něj bude klíčový. Jednak počet mandátů ANO, druhak potom (ne)úspěch subjektů jako jsou ČSSD, KSČM nebo SPD. Pokud by se žádná z menších stran do sněmovny nedostala a SPD by neměla spolu s ANO dostatek hlasů, byl by výsledkem pat. Nebo vítězství opozice.
Tip Večerníku: Nastane patová situace 100 na 100. A vytvoření nové vlády s důvěrou PSČR se potáhne.
Otázka druhá: přežije ČSSD?
Nejstarší politická strana v českých zemích to má už dlouhodobě nahnuté. Z kdysi až třicetiprocentní podpory to v posledních volbách dotáhla na sedm procent. Strana vyhořela v senátních volbách i volbách do evropského parlamentu. Dokonce se naposledy nedostala ani do zastupitelstva Prahy. Nynější volby jsou tak pro stranu klíčové. A scénáře jsou vlastně jen dva: buď padne anebo se odrazí ode dna. Nic mezi tím fakticky už není. Předseda Jan Hamáček pak nedávno potvrdil, že pokud by strana neprošla do sněmovny, rezignuje na post předsedy.
Tip Večerníku: ČSSD se do sněmovny těsně nedostane.
Otázka třetí: jak moc uškodila antikampaň?
Součástí předvolební kampaně je v České republice (ovšem nejen zde) i špinění soupeřů. Asi nejvíce to z vládního tábora schytávalo hnutí ANO. Na druhé straně, z opozice dostávala zabrat zejména koalice PirSTAN, především pak Piráti. Do éteru unikala varování před tím, že do země natahají migranty, že jsou to neomarxisté a podobně. Překroucená nebo lživá tvrzení přitom mohou definitivně rozhodnout. Po masivní informační kampani přitom skutečně přišel propad preferencí. Nakolik se to projeví? Bůhví…
Tip Večerníku: Pirátům se nakonec podaří dostat část mladších voličů k volbám. Dostanou se tak na 21 procent.
Otázka čtvrtá: kdo z nových subjektů uspěje?
Tradičně se před volbami objeví několik nových stran, uskupení, hnutí. Letošek není výjimkou. Nejvíce jsou v tomto směru vidět Přísaha Roberta Šlachty, Trikolóra, která je už sice na politické mapě déle, volby do poslanecké sněmovny však absolvuje poprvé. Nebo také Volný blok. Nyní je tak otázka, která ze stran uspěje? Pravidelně nejvíce dostává v průzkumech důvěru Přísaha. Ta se pohybuje i okolo pětiprocentní hranice. Níže se obvykle nachází Trikolóra v koalice se Soukromníky a Svobodnými. Volný blok obvykle průzkumy mezi favority na vstup do poslanecké sněmovny nepovažují.
Tip Večerníku: Přísaha skončí na čtyřech procentech, jen o něco málo méně bude mít Trikolóra. Volný blok skončí pod třemi procenty.
Otázka pátá: jak na tom je Miloš Zeman?
V posledních dnech se ve velkém vyrojily úvahy o zdravotním stavu Miloše Zemana. Ten během jeho druhého funkčního období nebyl nikdy kdovíjaký, nicméně nyní i Hrad potvrdil, že je prezident nemocen. Vyrojily se tak nejen spekulace, co konkrétně mu je, ale také informace o tom, co by se stalo, kdyby nebyl schopen vykonávat úřad. Role Zemana v povolebním dění je přitom nezastupitelná: právě on totiž pověřuje někoho (obvykle vítěze voleb) sestavením vlády.
Tip Večerníku: Miloš Zeman na tom není vůbec dobře, čemuž napovídá i mlčení Hradu a podrážděnost při otázkách. Nicméně pověřit někoho k sestavení vlády ještě zvládne.
