Byl to zabiják z Bavorska a na Hané si hledal nevěstu. Takové jsou nejnovější informace o mohutném vlkovi, který byl v lednu nalezen sražen autem u dálnice u Olšan. PROSTĚJOVSKÝ večerník je získal díky svému externímu redaktorovi.

Bavorský zpravodajský server Idowa přinesl v průběhu uplynulého týdne výsledky genetických rozborů sraženého zvířete. „Genetické testy ukázaly, že to byl vlk, který koncem roku 2021 zabil několik hospodářských zvířat v Horním Bavorsku. Samec vlka má genový kód GW2425m a mohl být takto identifikován. Místo poslední detekce GW2425m v Bavorsku v Marktschellenbergu je vzdušnou čarou asi 360 kilometrů od místa ve východní České republice,“ cituje německý web bavorský státní úřad pro životní prostředí v Augsburgu.

 

Hořela mu půda pod nohama

Jak z článku německého serveru vyplývá, utekl vlk ze svého původního působiště doslova za pět minut dvanáct. Vláda Horního Bavorska totiž v lednu schválila jeho odstřel s tím, že jde o zabijáka, který by mohl být nebezpečný i pro člověka.

Volání přírody

Vysvětlení, co dělal vlk z Bavorska až na Hané, je snadné. S největší pravděpodobností se v něm s blížícím se jarem probudil rozmnožovací pud a on se vydal za hlasem přírody, najít si partnerku. „Pokud samec hledá partnerku, většinou musí ujít delší vzdálenost. Vlčice to v tomto ohledu mají podstatně jednodušší,“ prozradil Jiří Šafář z olomouckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Stovky kilometrů nejsou problém

Desítky až stovky kilometrů nejsou prý pro vlky žádným problémem. „Pro vlka taková vzdálenost opravdu není žádný problém,“ konstatoval Šafář a dodal: „Klidně mohou ujít třicet až čtyřicet kilometrů za noc.“ Podle Šafáře to prý není poprvé, kdy se na Moravu zatoulali vlci z Německa. „Před pár lety byli sraženi dva vlci náklaďákem na Zlínsku a ti také pocházeli z alpské oblasti, tedy pravděpodobně z Německa,“ konstatoval Šafář.

Proč se vlk z Bavorska vydal směrem na východ, zda předpokládal, že moravské vlčice jsou stejně jako moravské ženy nejlepší, lze podle Šafáře jen stěží odhadnout. „To byste se museli zeptat jeho,“ řekl s úsměvem zoolog s tím, že není vyloučena ani eventualita, že si bavorský vlk hledal jen nové loviště.

Na sto a jeden rok vyhuben

Vlk je největší psovitou šelmou. Žije prakticky na celé severní polokouli Země. V českých zemích byl v roce 1914 na sto a jeden rok vyhuben. V roce 2015 se vlci opět objevili na Šumavě, na Kokořínsku a v Beskydech. V současnosti se vykytuje i v Orlických horách, objevuje se i v Jeseníkách. Celková početnost vlčí populace v Česku byla k začátku roku 2019 odhadována na asi 70 jedinců.

 

zajímavosti o vlkovi

Domestikací vlka vznikl pes domácí.

Vlci jsou citliví na vibrace a dokáží rozpoznat blížící se zemětřesení několik dní před jeho příchodem.

Vlk dokáže čelistmi vyvinout tlak až 10 MPa, což mu dovoluje rozkousávat i velké kosti. (Pro srovnání – německý ovčák dokáže vyvinout tlak 5 MPa).

V mytologii, folklóru a obecně v lidské kultuře mají vlci prominentní postavení. V Japonsku například rolníci uctívali vlky ve svatyních, nechávali obětiny u vlčích doupat a žádali je, aby ochránili jejich úrodu před jeleny a divokými prasaty.