V něčem skvělé, v něčem horší. Na jednu stranu sbírá magistrát ocenění za nejpřívětivější úřad či Město pro byznys, na druhou se Prostějov v Indexech kvality života nemá moc čím chlubit. Alespoň tak hovoří aktuální hodnocení dle projektu Obce v datech, která třetím rokem v řadě srovnává devětadvacet kritérií napříč Českou republikou. Na paškál si ve všech 206 obcích s rozšířenou působností bere veřejně dostupná data od dostupnosti lékařské péče přes dopravu, kvalitu ovzduší, materiální zabezpečení, ale například i vztahů mezi lidmi. Jak už to bývá, výsledky v některých ohledech zaskočí, v jiných zase potěší. Celkově je Prostějov opět v celorepublikovém průměru na 114. místě, což odráží postavení z minulých dvou let. Oproti předchozím žebříčkům tu však je mírné zlepšení. Je to dobrý výsledek, nebo spíše impuls k zamyšlení?
Třetí ročník Indexu kvality života sestavený projektem Obce v datech a společností Deloitte sledoval stovky míst po celé České republice. Nejvyšší kvalita života je dlouhodobě v Praze, Brně a jejich okolí. Obce z těchto oblastí obsadily v žebříčku osm z prvních deseti míst. Na předních příčkách se drží především díky výborné dostupnosti služeb a zdravotních zařízení.
Vůbec nejlépe se žije opět ve středočeských Říčanech. Skokanem roku v kvalitě života je Holešov, který si v žebříčku polepšil o 64 míst. Naopak největší propad zažily Hořice v Královéhradeckém kraji. Poslední příčku znovu obsadila moravskoslezská Orlová a špatná čísla hlásí Železný Brod.
Zároveň se v jednotlivých indexech poměřovala města samostatně v Olomouckém kraji. Zde vesměs Prostějov dopadl velice slušně. Zatímco celkově se v žebříčku dostal do celostátního průměru, třeba v indexu pracovních míst nabízených úřadem práce skončil na 3. místě, stejně jako v indexu kino. „Jsme na tom velice dobře,“ usmála se Milada Sokolová (ODS a nezávislé osobnosti města Prostějov). „Skutečnost, že jsme v Olomouckém kraji na třetím místě po Olomouci a Mohelnici nás velmi těší. Soudím, že vzrůstající kvalita kina Metro 70 k velmi dobrému hodnocení přispěla,“ přidala náměstkyně s kulturou v gesci. První v kraji je pak Prostějov v indexu praktických lékařů, který sleduje jednak počet ordinací na obyvatele a také jejich množství v dojezdu 30 minut od radnice.
Celkově byly indexy rozděleny do tří kategorií: zdraví a životní prostředí, dále materiální zabezpečení a vzdělání, za třetí se hodnotily vztahy a životní prostředí. Nejvyšší číslo (5,6) obdržel Prostějov právě v posledně jmenované kategorii. Zejména díky dobré dostupnosti lékařské péče. Naopak v ovzduší skončil Prostějov hluboko v podprůměru. Ostatně smogové situace během zimy nejsou ve městě žádnou výjimkou. „V případě znečištění je naše město zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Znečištění způsobuje zvýšená koncentrace prachových částic PM10. Tento stav není na střední Moravě nijak výjimečný, obdobně jsou na tom i okolní města jalo Přerov, Uničov, Litovel, Olomouc, uvědomuje si Milada Sokolová. „Prachové částice mají různý původ, nejčastěji jsou emitovány do ovzduší dopravou z výfukových plynů, vznosem prachu z polí či nezpevněných nebo nezatravněných ploch, ze spalování tuhých paliv a z dálkového znečištění. Prostějov není typickým průmyslovým městem s velkými zdroji znečištění. Nicméně geografická poloha města velmi ovlivňuje kvalitu ovzduší v Prostějově. Když přijíždíte do Prostějova, můžete si všimnout, že město leží v dolíku, což způsobuje v době inverzních klimatických situací nepříznivé rozptylové podmínky. Nad městem se vytvoří takzvaná poklička, která se po dobu inverze nad městem drží,“ popisuje obtíže náměstkyně. Světlo na konci tunelu vidí. „Pro zlepšení situace město přistoupilo za cenu zvýšených ekonomických výdajů k častějšímu úklidu vlastních i krajských komunikací, a to i v zimních měsících, aby se omezila sekundární prašnost. Jedná se o pravidelné celoroční uklízení komunikací, aby se usazený prach opětovně nedostával do ovzduší,“ hledá cesty ke zlepšení Sokolová a ohledně dalšího vývoje je optimistická. „Předběžné hodnocení kvality ovzduší na střední Moravě se podle posledních dat mírně zlepšuje,“ podotkla s nadějí v hlase.
Daleko radikálnější je však politická opozice. „Pokud jde o ovzduší, podle toho, co se dá usuzovat z grafického zpracování, jsme na tom opravdu bídně. Je na čase s tím něco dělat. Ten kousek nového parku na jihu města to nevytrhne,“ hořekuje Aleš Matyášek (Na rovinu!). „Když to vezmu celkově, jsme taková šedá myš,“ vyjádřil se k postavení Statutárního města Prostějov v konečném pořadí.
Městu se dále daří v oblastech dopravy či v rozdílu mezi vystěhovanými a přistěhovanými mladými lidmi. V tomhle hodnocení se drží nad průměrem. Naopak propadlo v počtu heren. A to přesto, že i díky vyhlášce o hazardu jich v posledních letech v Prostějově ubylo. „To, že poklesne počet heren, ještě neznamená, že lidé přestali hrát. Je to dobré v tom, že je to více na očích, podchycené, je to dobré preventivně, herny nejsou na každém rohu. Ale neřeší to vlastní problém se závislostí,“ říká David Bezdomnikov, který byl členem odborné skupiny zabývající se hazardem v Prostějově.
Večerník připravil také zajímavé srovnání s nedalekým a zhruba stejně velkým Přerovem. A Prostějov dopadl lépe! Ve většině ukazatelů se hanáckému rivalovi daří méně, avšak s podstatnými výjimkami, a sice kapacitou v mateřských školách i dostupností bydlení. Na druhou stranu zájem mladých lidí a nezaměstnanost či již zmíněná lékařská dostupnost, to je doménou Prostějova. Stejně jako celkové hodnocení.
TABULKA POŘADÍ MĚST PODLE VÝŠE INDEXU :
1. Říčany 10,0
2. Praha 9,4
3. Slavkov u Brna 7,8
4. Brandýs n. L.-Stará Boleslav 7,7
5. Černošice 7,6
6. Hustopeče 7,3
7. Brno 7,3
8. Třeboň 7,3
9. Židlochovice 7,1
10. Turnov 7,0
38. Olomouc 5,8
45. Hranice 5,6
114. Prostějov 4,5
119. Konice 4,4
144. Šumperk 4,0
145. Přerov 4,0
161. Jeseník 3,5
Co je index kvality života
Na internetových stránkách www.obcevdatech.cz najdete zcela jiný pohled na kvalitu života v obcích. Díky pokročilým technologickým řešením a jedinečnému know-how dochází k porovnání kvality života ve všech obcích z rozšířenou působností na území ČR. Projekt obce subjektivně nehodnotí, ale pouze porovnává dostupnost daných služeb a možností v jednotlivých obcích, a to na bázi principů mezinárodních metodik. U jednotlivých obcí je uveden celkový index kvality života a pak dílčí indexy ve třech hlavních kategoriích:
- zdraví a životní prostředí
- materiální zabezpečení a vzdělání
- vztahy a služby
Tyto jsou následně složeny z dalších 29 detailních indexů.