AKTUALIZOVÁNO: Řekni drogám NE! Protidrogový vlak zaznamenal  v Prostějově velký úspěch

Žádné zákazy, žádné příkazy. Pouze doporučení a dobré rady. „Tohle je život, tohle není hra. Tady nejde udělat reset a začít od začátku,“ upozorňuje Pavel Tůma, autor protidrogového vlaku. Stojíme se třídou ze základní školy E. Valenty ve třetím vagónu. Kupé? Ta ani lavice v něm nenajdete, zato maličké vězení. To následuje působivě po části filmu, v němž zdrogovaný řidič zabije člověka a nadosmrti poznamená zdraví druhého. Kdo z patnáctiletých školáků chce, může se nechat zavřít do vězení. Další spolu s Pavlem Tůmou počítají, kolik lidí mohla nehoda, na jejímž začátku stály drogy, poznamenat. „Tři … pět … dvacet?“ tipují spolu s učitelkou. Tůma ale připomene příbuzné, rodiny, kamarády a známé. Čísla závratně rostou.

Stejně jako počet zážitků. Vlak je jimi přímo narvaný. Tu je vězení, dále film s velmi realistickým příběhem. O kus dál brloh, kde může fetující člověk skončit. „Přiznám se, že jsem od toho očekával něco jiného. Nemyslel jsem, že to bude tak přesvědčivé. Bavila mě ta forma – bylo to zábavně udělané, i s tím filmem,“ říká Matyáš, žák základní školy. Během řady aktivit se z něj na chvíli dokonce stane vyslýchaný drogový dealer. „Když to slyšíte od učitele, málokdo řekne, že to dělat nebude. Takhle to vysvětlil někdo jiný a podal jinak. Nasadilo mi to brouka do hlavy,“ dodává posléze.

Ne, cílem revolučního vlaku zcela zjevně nejsou slova jako musíš/nesmíš nebo dělej/nedělej. Spíše ukazuje možné scénáře lidského života. A následky našich vlastních rozhodnutí. Film ale i to, jak je důležité mít podporu v rodině a v čas si říct o pomoc. V souvislosti s rodinou padla přitom cenná rada pro všechny náctileté a vlastně i jejich rodiče, co dělat, když někde na party „odpadne“ kvůli alkoholu nebo drogám řidič. „Nebojte se vzbudit rodiče, ve dvě či ve tři v noci. Zavolejte jim a řekněte: ‚Mami, měla jsem dohodu s kamarádkou, že mě odveze. Ale mám podezření, že pila.‘ Devětadevadesát procent rodičů pro vás přijede,“ upřesňuje Tůma. A má plnou pozornost.

Podobně jako chvíli nato policista František Kořínek. Vypráví, objasňuje, odpovídá na otázky. „Už když uděláte první krok, jste nakročeni do nějakého slumu, squatu, kde budete dožívat v takových podmínkách. Hezké bydlení, že?“ ptá se ironicky s odkazem na jeden z vagónů proměněný do squatu feťáků. Doporučuje, aby se mladí lidé nebáli včas drogu nebo alkohol odmítnout. „Je mýtus, že ji nutně musíte dostat od dealera v tmavých brýlích a audině. Může to být váš kamarád či jen  známý,“ připomněl Kořínek na závěr půlhodinové prohlídky vlaku.

„Asi před deseti lety jsem program absolvovala. Musím říct, že tentokrát se mi to líbilo víc než tehdy, protože nám tam dříve chyběla zpětná vazba. Líbí se mi, že je to interaktivní, atraktivní, není to nějaká unylá beseda,“ konstatuje učitelka Markéta Talandová. To už nastupuje další skupinka. Vlak byl v Prostějově necelé dva dny a setkal se jak ve čtvrtek 28., kdy bylo odpoledne vyhrazené pro veřejnost, tak i v pátek 29. dubna s velkým zájmem. „Je to úplně narvané. Byl zde přetlak škol, bylo jich více, než jsme jich dokázali uspokojit. Chodila i veřejnost, odhaduji to na nějakých sedm set padesát lidí, co protidrogovým vlakem prošlo. Věřím proto, že se za rok zase vrátíme,“ uzavírá Pavel Tůma.