Z toho jde člověku skutečně hlava kolem... Na čem všem ještě budou chtít lidé vydělat, jen aby se vyhnuli normální práci? Možná to většina z vás ani netušila, ale aktuálním hitem se staly „těžební stroje na kryptoměny“. Právě na ně nalákali dva mladíci dva úspěšné podnikatele, kteří tímto způsobem chtěli investovat statisíce korun. Zatímco jeden z nich po urgencích přece jen dostal sestavu počítačů, na druhého již nezbylo nic. Právě kvůli tomu oba skončili před soudem. Alexandr Frančák již byl odsouzen, Jan Kuruc, který jej dle obžaloby měl k trestnému činu navést a většinu peněz si ponechat, se do ohrádky na Okresním soudu v Prostějově postavil uplynulé úterý.

Devětadvacetiletý Jan Kuruc pochází z malebné vesničky Česká Ves nacházející se v sousedství města Jeseník. Na vysoké škole vystudoval management a řízení lidských zdrojů, následně se přestěhoval do Prahy a snaží se živit podnikáním v oblasti prodeje kávovarů. Po seznámení s Alexandrem Frančákem se však zhlédl v nabídce „těžebních strojů na kryptoměny.“ Od prostějovského podnikatele v oblasti realit s příslibem dodání výkonných počítačů určených k výdělku na virtuálních měnách vybrali 680 000 korun. Dle obžaloby měl Kuruc svého parťáka navést, aby takto získané peníze využil na zakázku pro jiného zájemce a většinu peněz, konkrétně 588 tisíc korun, si ponechat.

Co jsou to těžební stroje na kryptoměny?

Soud tedy rozplétal zejména vzájemné vztahy mezi oběma mladými muži. Ještě předtím se však rozvedla rozsáhlá diskuse ohledně toho, co to vlastně ty zázračné těžební stroje na kryptoměny jsou. „Mají potvrzovat transakce speciálních měn využívaných pouze na internetu, jako je například Bitcoin. Z potvrzené transakce si následně mají brát určitý malý podíl zisku. Aby byla těžba ve velké konkurenci strojů hlavně z Číny skutečně efektivní, jsou potřeba vysoce výkonné speciálně sestavené soustavy počítačů,“ vysvětloval Jan Kuruc. 

S tímto popisem principu „těžby“ však nebyl soudce zdaleka spokojen. „Nechápu, jak je možné, že někdo cizí může vstoupit do platební transakce mezi dvěma neznámými osobami, k nimž nemá absolutně žádný smluvní vztah. Kde je jejich souhlas k tomu, že tak může činit? Je to celé vůbec legální?“ ptal se za využití selského rozumu a znalosti právních principů Petr Vrtěl.

Obžalovaný na tyto otázky nedokázal odpovědět, odkazoval se pouze na to, že na internetu je něco takového běžné a lze na něm objevit širokou paletu nabídek na sestavení podobných datacenter. 

Nic nedodali, peníze nevrátili

Ať už je to jakkoliv, faktem zůstává, že ani jeden z obou mužů poškozenému podnikateli dosud nezaplatil ani korunu. Obžalovaný Jan Kuruc však jakýkoliv podvod ze své strany vytrvale popíral a vše svaloval na Frančáka. „S panem Frančákem jsem se seznámil tak, že inzeroval svoji schopnost sestavit stroje na těžbu kryptoměn. Začal jsem s ním spolupracovat s tím, že budu hledat nové klienty. Žalovaná obchodní transakce však probíhala výhradně mezi panem Frančákem a poškozeným. Já jsem se sice schůzek zúčastnil, ale spíše v roli pozorovatele. Měl jsem vlastního klienta, pro něhož mi měl Frančák dodat počítače. I v tomto případě byly s dodržením dohody z jeho strany velké problémy a vše jsem musel opakovaně urgovat,“ hájil se Jan Kuruc.

Z výpovědi obchodních partnerů však vyplynulo, že obžalovaný i s Frančákem vystupovali společně, a právě Kuruc byl při jednáních spíše tím aktivnějším. Přestože se hlavní líčení protáhlo na celý jednací den, nepodařilo se vyslechnout klíčového svědka, kterým je právě již dříve odsouzený Alexandr Frančák. Ten totiž k soudu nedorazil.

I proto rozsudek dosud nepadl a hlavní líčení muselo být odročeno na 12. ledna 2021.