Ty roky prostě a dobře nikdo nezastaví. Ostatně současní členové redakce Večerníku je snad ani zastavit nechtějí, protože za dobu čtvrtstoletí je za námi vidět kus práce, spousty odříkání, velmi často na úkor volného času, také však nastavení vlastní kůže. Nejčtenější tištěné periodikum regionu PROSTĚJOVSKÝ Večerník slaví v těchto dnech 25 let! V úterý 20. května 1997 vyšlo nulté číslo, o sedm dnů později jeho první vydání. Kdo by si tehdy pomyslel, že tento „plátek“, jak nás tehdy posměšně nazývala konkurence, vydrží na mediálním trhu celé čtvrtstoletí? A co víc, že má Večerník pořád tolik sil a chuti, aby dobu svého působení v Prostějově ještě minimálně zdvojnásobil? Tisíce čtenářů nám totiž každý týden dodávají tolik sil, že další „pětadvacítka“ by snad neměla být žádný problém. Vždyť jsme stále tak mladí!
Prvotní otázkou je, zda 25 let je málo, nebo naopak moc. V životě běžného člověka hovoříme o mladém věku, vždyť dnes jde mnohdy jen o odrostlou pubertu... Ale v životě a provozu tištěného periodika? To už je dost. Během této doby řada titulů po celé republice nevydržela. My děláme denně vše pro to, abychom každé pondělí u prodejců a předplatitelů nechyběli. Snad nám ty síly ještě nějaký ten pátek, abychom mohli vydávat náš „plátek“, vydrží.
Pojďme se při dnešní připomínce jubilea trochu podívat do historie. Také nám současným zaměstnancům se zdá až neuvěřitelné, s jakými prostředky a v jakých podmínkách redakce Večerníku tenkrát v květnu roku 1997 začínala. Vše se totiž dělalo doslova na koleně, v domovech pár nadšenců či ve skladu koberců... Nulté vydání vyvolalo rozruch, do té doby šlo o naprosto nevídanou věc. Vždyť po komunistické Stráži lidu měl v Prostějově mediální monopol Prostějovský týden... Ovšem dva nadšenci Bohumil Pácl a Leo Krč se rozhodli zamíchat kartami ve vydávaných tiskovinách ovládajících veřejné mínění ve městě. V tu chvíli nikdo netušil, že prvním číslem Večerníku položí základ k pětadvacetileté tradici, při níž dnes už každé pondělí (zpočátku se vycházelo v úterním podvečeru) najdou čtenáři toto v současnosti nejčtenější regionální periodikum nejen na pultech trafik!
První číslo Večerníku vyšlo v době, kdy starostou Prostějova byl Jan Šverdík. Již tehdy jeho zakladatelé slibovali, že se nová tiskovina na mediálním trhu bude lišit od těch zavedených. A po pětadvaceti letech můžeme říct my, nové a široké redakční osazenstvo, že se to povedlo. Dodnes se tohoto cíle držíme. A proto také Večerník Prostějované kupují.
Začátky nebyly samozřejmě jednoduché. Dnes je až úsměvné, když se podíváme na první osmistránková čísla. My, současní redaktoři, bychom nad zaplněním takových vydání strávili v práci snad jen pár hodin týdně... Postupem let ale Večerník nabíral na síle nejen co do témat, která jsme předkládali veřejnosti. Naše noviny, které si Prostějované rok od roku brali i za svoje, sílily objemem i množstvím nejrůznějších tematických stran, samozřejmě i počtem speciálních příloh. Není tedy nic výjimečného, když se v současnosti každé pondělí dostane čtenářům do rukou i osmačtyřicetistránkové vydání jako dnes. A vyrobit ho, to už dá pořádnou fušku! A to si vezměte, že příště k tomu zdarma dostanete hned dvě speciální přílohy o minimálně dalších dvaatřiceti stranách. Stejný počet pak má magazín TV POHODA, který je součástí každého našeho čísla. Pání, to je pěkně tlustý balík, co si můžu přečíst.
Ale pojďme popořádku a v co největší stručnosti si připomenout celou historii. Týden co týden si Večerník získával nové čtenáře a popularita tohoto média po celém Prostějovsku rostla. Měnily se i adresy redakce, která se také rozrůstala o nové členy. První lednové číslo roku 1999 znamenalo největší změnu v dosavadní historii tehdejšího Večerníku. Ten začal vycházet v novém větším formátu za cenu 5,50 koruny! A co víc, termín jsme přehodili už pondělí ráno, což z úterního podvečera byl nejen pro členy redakce skutečně obrovský skok.
Počátkem listopadu 1999 se redakce opět stěhovala, tentokrát z Budovcovy ulice do prostor obchodního centra Atrium na Hlaváčkově náměstí. Milénium přineslo Večerníku značný příliv nejen dalších čtenářů, ale také inzerentů. I z tohoto důvodu jsme přikročili k rozšíření počtu stran na šestnáct. Z dnešního pohledu několika desítek opravdu úsměvné.
Během letních prázdnin roku 2000 došlo k další výrazné změně, kdy došlo k majetkovému vstupu strategického partnera do naší redakce a založení společnosti PV Media. Od listopadu téhož roku už čtenáři drželi v rukou dvacetistránkové vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku... Naše články a reportáže začaly být daleko údernější a nevyhýbali jsme se žádnému tématu. I díky tomu se na nás stále častěji obraceli sami občané, a to jak s tématy, tak se žádostmi o pomoc. Rok 2002 začínala redakce Večerníku už jako jediné médium v Prostějově, které bylo v českých rukách, navíc v novém sídle v Olomoucké ulici číslo 10. Průlomem ve vývoji začaly být vkládané přílohy jednotlivých vydání. Expanze Večerníku pokračovala nejen v Prostějově, ale v roce 2004 vstoupila redakce také na trh našich sousedů, kdy jsme začali vydávat Olomoucký Večerník. O rok později se PROSTĚJOVSKÝ Večerník rozrostl na dvaatřicet stran, v roce 2007 byla naše vydavatelská společnost přejmenována na Haná Press, a dokonce se v tomto roce podařilo poprvé vydávat i tehdejší Radniční listy. K 1. únoru 2011 převzal funkci šéfredaktora Večerníku po Bohuslavu Páclovi Petr Kozák, který už redakci řídil prakticky rok zpátky.
Od 28. března 2011 si čtenáři začali zvykat na rozšířené vydání Večerníku v novém kabátě. Další novinkou se pak od roku 2012 stal vložený magazín s televizním programem, což se ukázalo jako velmi dobrý tah. Po počátečním mírném úbytku čtenářů, což zřejmě zavinilo i menší zdražení výtisku na sedmnáct korun, si lidé na Večerník v novém hávu rychle začali zvykat a k jeho koupi se vrátili i ti nejkonzervativnější. Postupem dalších dvou let dostávali naši čtenáři pořádnou porci čtení, výjimkou nebyla ani stostránková vydání. Cena již nahoru nešla, a to zajisté ocenili i ti, kteří se dříve proti navýšení ohrazovali.
Rok 2014 byl přelomový v prostějovské komunální politice, na nastalou skutečnost pochopitelně musel zareagovat i Večerník. I do této doby se naši redaktoři politikou a veřejnými věcmi samozřejmě zabývali, ovšem právě tento rok se na radnici přiostřilo. Do zastupitelstva města se dostal rekordní počet stran a hnutí, navíc radniční koalice začala fungovat pouze s převahou jednoho jediného hlasu. A s komunisty, což od sametové revoluce představovalo něco nebývalého. Politickou situaci v Prostějově si tak Večerník bral stále častěji pomyslně pod lupu. Ovšem i jednání koaličních politiků plnilo stránky našich novin, hlavně po rezignaci primátora Pišťáka či radního Mačáka. Ale i tak se Večerník více věnoval běžnému životu a nejvíce popisoval život řadových lidí.
A hlavně dotáhl do konce svůj přechod k ještě atraktivnější vizáži. Díky změně tiskárny a ukončení spolupráce s dlouholetým partnerem Novotisk a.s., umožnil nový kontrakt s MafraPrint a.s. tisk na modernějších strojích a stali jsme se celobarevným týdeníkem od první do poslední stránky.
Roky 2015 a 2016 byly pro redakci mimo jiné i zkouškou odolnosti. V souvislosti s novelou občanského zákoníku se na Večerník valila trestní oznámení, především z řad nespokojených ochránců menšinové komunity či zástupců židovských organizací. Tyto problémy však veřejnosti zůstaly skryty, Večerník pokračoval bez jakéhokoli stresu i nadále v tom, co si vytýčil na počátku svého vzniku. A to informovat veřejnost o tom, co se v Prostějově a okolí děje bez ohledu na to, komu se takzvaně šlápne na kuří oko. Po komunálních volbách v roce 2018 se politická situace na radnici opět zklidnila a vedení magistrátu se místo politických půtek věnovalo běžným věcem. Až do jara 2020 žil také Večerník běžným životem a nutno podotknout, že redakce jen vzkvétala. Zásluhou výborné ekonomické kondice i změny majitele si mohl Večerník dovolit mnohdy i více než stostránková vydání, což v rámci celého mediálního trhu v České republice je věc naprosto nevídaná. Došlo také k zahájení rekonstrukce redakce v Olomoucké ulici a dočasnému rozštěpení, kdy pro veřejnost je Večerník v ulici Vápenice, samotná výroba pak probíhá v areálu v Průmyslové ulici. Utěšeně se rozrůstal také redakční kolektiv i osazenstvo obchodního oddělení. Dokonce došlo i na posilu v oblasti marketingu, ve kterém do té doby Večerník snad nejvíce tlačila pomyslná bota. Ovšem ve chvíli, kdy se zdálo, že provoz redakce, stejně jako rozvíjející se životní úroveň běžných občanů nemůže nic ohrozit, přišla rána, ze které se mnozí dostáváme dodnes. Pandemie covid-19 ochromila nejen životy jednotlivých lidí, ale také kulturních, společenských, sportovních organizací. A stejně tak se musel těžkým podmínkám a nejrůznějším protiepidemickým opatřením přizpůsobit i PROSTĚJOVSKÝ Večerník. Přitom nutné zlo v podobě práce z domova bylo asi to nejmenší, co nás trápilo. Ovšem i přes nejrůznější úskalí těžkou dobu covidovou přežil i Večerník, a přestože i my si lížeme rány, výročí 25 let od nultého vydání dnes již nejčtenějšího regionálního periodika si užíváme a těšíme se na další období, ve kterém celá redakce hodlá navázat na mnohaleté úspěchy.
Samozřejmě si uvědomujeme, že doba internetových médií a sociálních sítí je neúprosná a tištěné noviny všude ve světě pomalu ustupují ze slávy. Nemusíme snad ale připomínat, že papír a tiskařská čerň mají své neopakovatelné kouzlo, proto nás tvorba Večerníku stále baví a stále máme fantazii a chuť ho inovovat. Proč? Protože jsme již pětadvacet let s vámi a chceme, abyste vy, vážení čtenáři, byli minimálně dalších pětadvacet let také s námi!
