Průměrná míra inflace za celý rok 2021 činila 3,8 %, a byla tak nejvyšší od roku 2008. Období vysoké inflace nadále trvá, jak potvrzují meziměsíční měření v roce 2022. Co takto vysokou inflaci způsobilo a za jak dlouho se vrátí do normálu?
Inflace je obvykle chápána jako zdražování. Jde o oslabení reálné hodnoty peněz vůči zboží a službám. V praxi je inflace v oblasti spotřebitelských cen měřena jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen (CPI), který v České republice měří Český statistický úřad. Nejčastěji se v médiích můžeme setkat s mírou inflace, která je vyjádřena nárůstem cen ke stejnému měsíci předchozího roku. Letos v dubnu byla meziroční inflace 14,2 %, znamená to, že ceny zboží a služeb, které využívá průměrná česká domácnost, vzrostly o 14,2 % v porovnání se stejným měsícem v roce 2021.
Důvod zdražování nejen v Česku, ale i v zahraničí započal během koronavirové pandemie a v následném rozjezdu ekonomiky. Vše naplno odstartovala energetická krize a určitě tomu nepomohlo ani vypuknutí války na Ukrajině.
Vysoká inflace ekonomice škodí. To, že peníze rychle ztrácí na hodnotě, vytváří nejistotu, tlumí motivaci zahajovat dlouhodobé projekty, které mají být základem zdravého vývoje ekonomiky, znehodnocuje úspory, znevýhodňuje věřitele na úkor dlužníků, snižuje daňové výnosy státu, mění úrokové sazby i měnový kurz.
Jediný způsobem, jak proti ní zasáhnout, je zvýšení úrokových sazeb ze strany Centrální banky, což by mělo lidi více donutit spořit tak, aby se propad hodnoty peněz podařilo zastavit. Dá se odhadnout, že současné kroky se však projeví nejdříve za rok, spíše za rok a půl.
Uvedené kroky by měly vést k vyšším úsporám domácností, na druhou stranu přirozeně také k menším investicím firem, což může způsobit problémy na trhu práce, kde bude výrazně menší poptávka po nových zaměstnancích. S návratem do normálních kolejí počítají optimistické scénáře zhruba na konci roku 2023.
Tematickou stranu PROSTĚJOVSKO & FINANCE najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, který vyšel v pondělí 30. května
