Možná si na to vzpomenete. V polovině června roku 2020 zasáhla prostějovskou veřejnost zpráva o smrti čtyřiatřicetileté kosmetičky Michaely Čalové. Tehdy okamžitě zaplnily sociální sítě diskuse o tom, že za jejím tragickým koncem stál její partner, kvůli kterému měla spáchat sebevraždu. Rovněž bratr zemřelé Luděk Čala pár týdnů po smrti své sestry Večerníku tvrdil, že její tehdejší přítel Michaelu dlouhodobě týral, a to fyzicky i psychicky.

Jenže... Po dvou letech se redakci Večerníku přihlásil právě Jaroslav Doležel. Ano, právě tento muž si prožil po celé dva roky hotové peklo, pravidelně dostával výhružné dopisy od nejrůznějších lidí, SMS zprávy a čelil i osobním útokům. „Já jsem Michalku v žádném případě nijak netýral, naopak jsem se jí snažil všemocně pomoct. Za její smrt je zodpovědná její rodina a především její zdravotní stav. Mám důkazy,“ ohradil se proti nařčení Jaroslav Doležel. A právě jím předložené důkazy redakci Večerníku vrhají na skutečnost stín a jeví se v jiném světle, než přede dvěma roky zmiňoval bratr zemřelé...

 

Redakce Večerníku se s Jaroslavem Doleželem, bývalým životním partnerem Michaely Čalové, osobně sešla. Tuto čtyřiatřicetiletou ženu pracující v prostějovském kosmetickém salonu našli mrtvou v domě jejích rodičů v Mořicích v polovině června roku 2020. Původní zprávy o sebevraždě se nepotvrdily, podle důkazů předložených právě jejím tehdejším partnerem zemřela na jaterní steatózu. Doležel byl přitom přede dvěma roky na stránkách Večerníku obviněn bratrem zemřelé Luďkem Čalou z toho, že nebohou Michaelu týral, a to jak fyzicky, tak psychicky. Po dvou letech nám však předložil řadu důkazů, které celý smutný příběh staví do zcela jiného světla.

Nebylo jednak žádným tajemstvím, že Michaela Čalová několik měsíců užívala silné léky, stejně tak jako před lety, které tentokrát navíc zapíjela alkoholem. V březnu 2020 potratila, když společně s Jaroslavem Doleželem čekala dvojčata. Následoval její strmý životní pád. „Alkoholu propadla kvůli jejímu partnerovi, který ji mlátil,“ pronesl přede dvěma roky velmi silná slova její bratr Luděk Čala.

Od té doby prožíval Jaroslav Doležel peklo. Na sociálních sítích byl napadán lidmi z celého regionu, výhrůžky fyzickým násilím nebyly výjimkou. „Ztratil jsem zaměstnání a musel jsem se odstěhovat z Vrahovic,“ svěřil se Večerníku Jaroslav Doležel, který až po dvou letech dosáhl klidu a pocítil nutnost ozvat se. „Chci očistit své jméno a mám důkazy o tom, že za smrt Michaely může její rodina a hlavně její zdravotní stav,“ dodal jedním dechem. Podle jeho slov bylo vše úplně jinak, než po smrti jeho partnerky prezentoval na sociálních sítích její bratr Luděk. „Chodili jsme s Michaelou asi půl roku a prožili spolu krásné, ale i složité chvilky. Například už v lednu, kdy si na své jméno půjčila větší obnos peněz pro svého bratra. Ten však půjčku nesplácel a Michaelu kvůli tomu začali nahánět vymahači. Bylo to v době, kdy jsme spolu čekali dvojčátka. Navštívil jsem jejího bratra a vybídl ho ke splácení dluhu s upozorněním, že Michaela je kvůli němu na tom špatně psychicky a mohla by potratit. Fyzicky mě napadl,“ začal vyprávět Jaroslav Doležel, přičemž Večerníku předložil listinné důkazy o půjčce i snímek vlastního obličeje s monoklem po napadení Luďkem Čalou. Začátkem března Michaela skutečně potratila a od té doby to s ní šlo z kopce. „Stranila se lidí, přestala i chodit do práce. Kvůli bratrovi se navíc dostala sama do dluhů. Do toho přišel koronavirus a tak nějaký čas pobývala u rodičů. A když jsem za ní přijel, dozvěděl jsem se, že propadla alkoholu. Zjistil jsem ovšem záhy, že v tom byly i silné prášky. Už tehdy jsem jí říkal, že jestli takto bude pokračovat dál, dopadne to s ní špatně. Snažil jsem se jí pomoci, místo toho jsem se ale dostal do nemilosti celé její rodiny. Její matka i bratr mě začali pomlouvat. Když pak Michaela jezdila za mnou do Vrahovic, vypadala relativně v pohodě, protože se na mě těšila. Vydrželo to ale jen dva, maximálně tři dny. To i chodila do práce, když to bylo v covidové době umožněno. Ale pak mi třeba volali lidé do zaměstnání, že Michaela po práci sedí u benzínky ve Vrahovicích úplně opilá a že chce spáchat sebevraždu. Jindy jsem jí po svém příchodu ze zaměstnání zase našel opilou sedět u vrahovického kostela... Z toho někdy ani nedošla domů, a když už, tak ve strašném stavu,“ zavzpomínal na složité období Jaroslav Doležel. A byl to právě on, kdo pro Michaelu hledal všechnu možnou dostupnou pomoc. „Zhruba měsíc před její smrtí jsem jí volal sanitku, protože si vzala silné léky a zapila je velkým množstvím alkoholu. Posléze jsem s ní chodil za lékaři, psychiatrem a také jsem jí zapsal do fitcentra, kam skutečně párkrát chodila a dávala se do fyzické kondice. Nakonec to ale dopadlo špatně, v Mořicích v domě jejích rodičů ji našli mrtvou,“ uvedl Doležel, který v průběhu první poloviny roku, což prokázal i Večerníku prostřednictvím uschovaných SMS zpráv, upozorňoval matku i bratra zemřelé na zhoršující se psychický stav Michaely. „Nikdy s tím nic nedělali, naopak jsem to byl já, kdo s ní chodil k lékařům a pomáhal jí ze všeho se dostat. Ale nebyli jsme manželé, tudíž na mém slovu tak nezáleželo. Mohu odpřisáhnout, že jsem jí nikdy neublížil. Ano, řekli jsme si občas i tvrdá slova, ale nikdy, opakuji, nikdy jsem na ni nevztáhl ruku! Jak prokázala pitevní zpráva, Michaela zemřela na jaterní steatózu a tento stav zapříčinilo nadměrné požívání alkoholu společně se silnými léky. A odpovědnost za její smrt nese tak podle mého názoru její rodina. Přitom jak matka, tak její bratr hází vinu na mě,“ uzavřel své vyprávění Jaroslav Doležel.

Jak je vidět, ani dva roky po smrti Michaely Čalové neopadají emoce. Podle předložených důkazů, které Večerník získal od jejího tehdejšího partnera, však celý smutný příběh vypadá zcela jinak, než ho přede dvěma lety popisoval bratr zemřelé ženy...