Tragédie, na kterou by se nemělo zapomínat. Uplynulou středu 22. června uplynulo přesně 80 let ode dne, kdy z konického vlakového nádraží odjel transport s místními Židy. Ani jeden z těch, co do něj nastoupili, se už nikdy nevrátil. Smutné výročí ve městě nenechali bez povšimnutí.
V Konici žily před válkou tři židovské rodiny. Freundovi, Bock-Löwovi a Šermanovi. Ordinoval tu také MUDr. Josef Diamant. Předvolání do transportu dostali všichni v červnu 1942. Dostavit se na seřadiště museli s jediným zavazadlem s omezenou hmotností právě 22. června. Nikdo z těch, kteří přišli, a to včetně dětí, válku nepřežil. To štěstí měly pouze ty z dětí, které zůstaly ukryté u statečných lidí z nedalekých vesnic. Válku přežil i MUDr. Josef Diamant se svojí ženou, neboť oběma se podařilo včas utéct do zahraničí. Do Konice se už ovšem nikdy nevrátili.
„Děkuji za tatínka Zena Dostála, jehož prarodiči byli právě Johana a Heřman Bock-Löwovi. Táta by určitě připomínku silně prožíval, transport členů naší rodiny ovlivnil celý jeho život. Bohužel již není mezi námi celé čtvrtstoletí,“ zavzpomínala Debora Konečná, dcera spisovatele a režiséra Zeno Dostála, jenž se narodil právě do rodiny bývalého konického advokáta a starosty. Zároveň poděkovala svému manželovi Michalu Konečnému za to, že při příležitosti výročí osudového dne připravil zajímavý materiál ohlížející se za životy umučených konických Židů.