Tisíce nových stromů a keřů společně s remízky a s otevřenými plochami lučních trávníků vytvoří první nové biocentrum v Prostějově. Prostějovští radní schválili investici za deset milionů korun do vytvoření zeleného biokoridoru, který se v příštích letech potáhne od bývalé cihelny za Azylovým centrem Prostějov v Určické ulici až po žešovský rybníček. Masivní výsadba zeleně je naplánována na rozloze pěti a půl hektaru. Podle radních by tento funkční územní systém ekologické stability sloužil také lidem k rekreaci mimo město.
„Biocentrum bude mít podobu zapojených skupin listnatých stromů a keřů s otevřenými plochami lučních trávníků. Vysazeny tady budou přirozené druhy stromů jako lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor babyka, javor mléč, habr obecný, jeřáb břek nebo dub zimní. Stromy budou vysazovány ve skupinách jako malé lesnické výpěstky, větší stromy bodově jako solitéry v otevřených lučních trávnících. Keře budou vysazeny takové, aby jejich plody byly zajímavé zejména pro místní živočichy. Budou to například lísky obecné, hlohy nahosemenné, ptačí zoby, trnky obecné, kaliny řešetláky, brsleny evropské, svídy krvavé nebo černé bezy,“ popsala plánovanou výsadbu náměstkyně primátora Milada Sokolová, která zodpovídá za životní prostředí v Prostějově.
V prvních třinácti letech budou tato nová společenstva chráněna oplocenkou proti zvěři. Realizace tohoto biocentra a části biokoridoru je plánovaná na podzim 2023. Finanční odhad se pohybuje okolo deseti milionů korun, avšak až pětaosmdesát procent částky je možno uhradit z dotací.
Na biocentrum Za Cihelnou navazují další dvě etapy, které propojují území od bývalé cihelny až k žešovskému rybníčku. Zde by v následujících letech mělo vyrůst další biocentrum a tři biokoridory. Součástí návrhu jsou také terénní modelace, tedy systém tůní, který by zadržoval dešťové srážky z polí. „Město dlouhodobě řeší obnovu přilehlé krajiny Prostějova. V minulých letech byly zpracovány krajinářské studie, kdy je cílem posílit přirozené vztahy v intenzivně obhospodařované krajině hanáckých polí. Krajina by v ideálním stavu byla protkána sítí remízků, stromořadí, keřových nebo travnatých pásů, které slouží zejména pro život a pohyb zvířat. Tento propojený zelený systém by pomáhal zadržovat dešťové srážky, snižoval větrnou a vodní erozi, zachytával prach z polí a podporoval rozmanitost druhů v přírodě. V neposlední řadě by tento funkční územní systém ekologické stability sloužil lidem k rekreaci mimo město,“ vyjádřil se k připravované investici také náměstek primátora Jiří Rozehnal, na jehož odboru rozvoje a investic plány vznikají.
