V roce 2001 nechal magistrát zbourat nechvalně proslulé romské „kolonky“ U svaté Anny a o několik let později zde byl vybudován a zprovozněn první sběrný dvůr. Jeho kapacita ale nestačila poptávce, a tak byl v roce 2008 otevřen nový sběrný dvůr v Průmyslové ulici. Obě zařízení se postupem doby stala nedílnou součástí odpadového hospodářství města Prostějova. Občané města sem dovážejí odpad nejrozličnějšího druhu, ovšem většinou takový, který nelze odložit do běžných popelnic nebo kontejnerů na tříděný odpad. Jak vůbec sběrné dvory fungují a jakým způsobem jsou využívány, pohovořil Večerník s prvním náměstkem primátora Prostějova Jiřím Pospíšilem. Právě on má odpadové hospodářství a komunální služby ve své radniční kompetenci.
Sběrné dvory mají pro celé odpadové hospodářství města Prostějova obrovský význam. „Každá obec musí mít ze zákona sběrný dvůr, na nějž mohou lidé odvážet odpad, který lze ještě nějakým způsobem recyklovat nebo který musí být zlikvidovaný specializovanou firmou. Sběrné dvory tak mají své místo v systému odpadového hospodářství a za léta existence se velmi osvědčily i v Prostějově,“ podotkl Jiří Pospíšil (PéVéčko), první náměstek primátora statutárního města Prostějova. Sám vzápětí zmínil i to, jaký druh odpadu občané do sběrných dvorů nejčastěji přivážejí. „Podle naší evidence nejvíce tun předaného odpadu obsahuje objemný odpad jako nábytek, koberce, matrace, lino a podobně. Dále následují plasty, bioodpad, dřevo a ostatní složky komunálních odpadů,“ uvedl Pospíšil, kterého se Večerník dále zeptal, co všechno se může na sběrných dvorech ukládat? „Objemný odpad, bioodpad, plasty, papír, sklo, dřevo, kovy, textil, pneumatiky, použité elektro a nebezpečný odpad jako barvy, laky, oleje, autobaterie a podobně. Předání těchto odpadů na sběrném dvoře je zdarma v rámci místního poplatku za odpady, občan musí ovšem prokázat trvalé bydliště v Prostějově. Provozovatel sběrného dvora navíc umožňuje občanům ukládat i stavební suť za poplatek 1,50 koruny za kilogram,“ podotkl první náměstek primátora.
V poslední době se hodně diskutuje o nové službě, kterou magistrát zavedl před několika měsíci. A to je sběr upotřebených jedlých olejů z domácností. „Použité rostlinné oleje z domácností mohou obyvatelé města odevzdávat na sběrné dvory a od jara letošního roku také do dvaceti kusů sběrných nádob umístěných v ulicích města, zatím jsou kontejnery na jedlé oleje umístěny především v blízkosti sídlišť. Do konce srpna chceme na dalších místech rozmístit ještě dvacet nádob. Jen pro zajímavost, v červenci při prvním svozu použitých olejů z nádob bylo svezeno celkem 655 kilogramů olejů,“ konstatoval Jiří Pospíšil.
A jaké jsou vůbec roční náklady města na provoz sběrných dvorů a jak se tato investice vyplatí? „Roční náklady na provoz dvou sběrných dvorů jsou celkem 3 261 254 korun. Jak jsem již řekl, nejde o to, jestli se sběrný dvůr vyplatí, je to prostě zákonná povinnost je zřizovat, a tím umožnit občanům města ukládat i třídit vybrané složky komunálního odpadu, které jsou dále předávány k recyklaci nebo likvidaci oprávněným subjektům. Tím se snižuje množství směsného odpadu, čímž se snižují náklady na jeho likvidaci. Dalším podstatným faktorem je i recyklace předaných odpadů, čímž město naplňuje plán odpadového hospodářství,“ zdůraznil Pospíšil s tím, že do budoucna město neuvažuje o zřízení dalšího sběrného dvora. „Současná kapacita sběrných dvorů zatím dostačuje, ale s přibývajícím množstvím odpadů zvažujeme, že bychom ten v Anenské ulici do budoucna rozšířili,“ připustil tuto možnost první náměstek primátora.
Otázkou ale také je, zda všichni Prostějované si na možnost ukládat odpady do sběrných dvorů zvykli. Neustále se totiž ve městě objevují černé skládky... „Většina občanů si cestu do sběrných dvorů najde. Samozřejmě se občas objeví někdo, komu je zatěžko naložit nepotřebnou věc a odevzdat ji na správné místo. Pak se setkáváme u kontejnerů na ulicích se starým nábytkem, s koberci a jinými zařízeními z domácností. Jen upozorňuji, že takové jednání je hodnoceno jako zakládání černé skládky a může být, při dopadení viníka, pokutováno,“ poznamenal na toto téma Jiří Pospíšil.
