Nezaměstnanost v srpnu vzrostla

Úřad práce ČR evidoval k 31. 8. 2022 celkem 251 753 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 11 047 více než v předchozím měsíci a o 16 136 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,4 %. To je o 0,1 p. b. více než v červenci a o 0,2 p. b. méně než před rokem. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat  EUROSTATU (za červenec) nejnižší v celé EU, a to 2,3 % (průměr EU 5,9 %).

V srpnu nezaměstnanost meziměsíčně mírně vzrostla. Trh práce aktuálně ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Zájem je stále i o sezónní pracovníky, např. v  zemědělství, zahradnictví nebo v lesnictví.

„Nezaměstnanosti sice meziměsíčně mírně vzrostla, ale v meziročním srovnání je evidovaných uchazečů o zaměstnání o 16 tisíc méně než loni. V srpnu se do evidence Úřadu práce ČR přihlásil vyšší počet občanů Ukrajiny. Podstatné je, že nezaměstnanost se u nás daří v porovnání s jinými zeměmi držet stále na velmi nízké úrovni. Dlouhodobě máme v České republice vůbec nejnižší nezaměstnanost v celé EU,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Meziměsíčně vzrostl o téměř 7 tisíc osob počet občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou, kteří se zaevidovali jako uchazeči o zaměstnání. Na celkovém počtu nezaměstnaných se podíleli 3,3 %.

„V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezónní práce. V následujících měsících tak může nezaměstnanost mírně vzrůst, což odpovídá klasické vývojové křivce,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, počtu nově evidovaných uchazečů o zaměstnání z řad občanů Ukrajiny, aktuální epidemické situace a dopadů energetické krize na zaměstnavatele.

Ukrajina

Příchod občanů Ukrajiny prozatím pracovní trh nijak výrazně neovlivnil. Nastupují zpravidla na dlouhodobě neobsazené pozice. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali. Zároveň ale platí, že do ČR přicházejí/přicházely především ženy. Což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti a dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu.

 Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce srpna práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny (zhruba ¾  - 79 362 - z nich jsou ženy). Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území ČR 80 676 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském (12 949 osob) a Plzeňském kraji (11 050 osob) a dále v Praze (9 258 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě.

Ke konci srpna bylo v evidenci ÚP ČR 11 319 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (červenec 5 947 osob), kteří podali žádosti o zaevidování jako zájemci (2 945 osob, červenec 4 533 osob) nebo uchazeči (8 374 osob, červenec 1 414 osob) o zaměstnání. Od vypuknutí krize na Ukrajině se do konce předchozího měsíce zaevidovalo na ÚP ČR 20 379 (červenec 13 423 osob) cizinců pod dočasnou ochranou. Úřad jim nabízí mimo jiné i pomoc s financováním kurzů českého jazyka.

„Právě jazyková bariéra je jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí. Proto Úřad práce ČR nabízí zaměstnavatelům pomoc s financováním kurzů českého jazyka. Pokud zaměstnávají občana Ukrajiny pod dočasnou ochranou, mohou požádat o příspěvek v rámci projektu POVEZ II,“ doplňuje Viktor Najmon.

Veškeré aktuální informace spadající v této souvislosti do agendy ÚP ČR jsou k dispozici na webových stránkách - https://www.uradprace.cz/web/cz/-/pomoc-pro-obcany-ukrajiny-a-jejich-zamestnavatele.

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v srpnu v Ústeckém kraji (5,2 %) a Moravskoslezském kraji (4,9 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Pardubickém a Jihočeském kraji (2,5 %). Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku, kde podíl nezaměstnaných osob poklesl oproti srpnu 2021 o 0,9 p. b. na 3,8 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okrese Praha-východ (1,4 %), Pelhřimov (1,7 %), Benešov, Praha-západ, Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou (1,8 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,2 %), Most (6,7 %), Chomutov (6,1 %) a Bruntál (5,7 %).

Struktura uchazečů o zaměstnání

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 56,5 % ženy, což představuje 142 242 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl o 0,1 p. b. na 2,9 %, u žen vzrostl o 0,3 p. b. na 4 %.

V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 36 660 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,6 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé pro ně nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 12 170 volných pracovních míst.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v srpnu 43,6 roku, loni to bylo 43,4 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám. V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl těch v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 1,1 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 3 134 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31. 8. 2022 celkem 94 613 a tvořili 37,6 % z celkového počtu nezaměstnaných.

  Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 9 713) a uchazečů se střední školou (o 5 459).  Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci srpna bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 73 709.

Jak už bylo uvedeno - v menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali v srpnu hlásit čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekává ÚP ČR jako každý rok v září. V tomto ohledu tedy v meziročním srovnání k výrazné změně nedošlo. Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 10 420 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to více o 974, meziročně pak více o 219 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,1 % (červenec 2022 – 3,9 %, srpen 2021 – 3,8 %). Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo ke konci srpna v evidenci ÚP ČR 7 000 absolventů.  

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V srpnu 2022 poklesl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných o 4,2 p. b. na 30 %, tedy celkem na 75 542 osob. Průměrná délka evidence se ve srovnání s červencem zkrátila o 19 dnů na 495.

Noví a umístění uchazeči o zaměstnání

Během srpna se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 42 324 lidí. To je meziměsíčně více o 7 478 osob a meziročně více o 12 473 uchazečů. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí hl. m. Praha (5 543) a Středočeský kraj (5 500). Naopak nejméně kraj Karlovarský (1 393). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (5 543) a nejméně v okrese Domažlice (145). O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí např. z oblasti vzdělávání, maloobchodu a velkoobchodu, z oblasti veřejné správy, zdravotní péče, výroby motorových vozidel nebo výroby potravinářských výrobků.

Naopak z evidence odešlo celkem 31 277 uchazečů, tj. o 5 828 osob více než v předchozím měsíci a o 2 863 osob méně než v srpnu 2021. Novou práci získalo 19 019 lidí, nejčastěji jako pracovníci v oblasti vzdělávání, maloobchodu a velkoobchodu, v oblasti zdravotní péče, v oblasti výroby kovových konstrukcí, činností v oblasti pronájmu a operativního leasingu nebo výroby potravinářských výrobků.

Podpora v nezaměstnanosti

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 78 960 osob, což představuje 31,4 % všech uchazečů o zaměstnání. Počet lidí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 72 osob.

Uchazeči v průměru pobírali 9 928 Kč měsíčně (srpen 2021 – 9 228 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč dostávalo 16 664 (21,1 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti.  Maximální výši podpory, tedy 21 488 Kč, pak ÚP ČR vyplácel 3 654 (4,6 %) uchazečům o zaměstnání.

V srpnu vyplatil Úřad práce ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 818 771 246  Kč (červenec 725 017 tis. Kč, červen 749 438 tis. Kč).

Volná pracovní místa

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 312 327 volných pracovních míst, o 923 méně než v červenci a o 50 787 méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání. U přibližně 71,1 % z těchto volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 71,4 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, ostatní pomocné pracovníky ve výrobě, zedníky, kamnáře a dlaždiče nebo montážní dělníky mechanických zařízení a kuchaře. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (76 110 míst) a ve Středočeském kraji (57 730 míst).

V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé celkem 20 861 nových volných pracovních míst, což je o 30 606 méně než ve stejnou dobu loni. Odchodem zaměstnanců se uvolnilo 1 951 míst. ÚP ČR naopak obsadil a následně z evidence vyřadil 23 735 volných pracovních míst.

Úřad práce ČR aktivní v politice zaměstnanosti

Úřad práce ČR věnuje všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím příspěvků v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podpořil k 31. 8. 2022 celkem 12 121 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Tak například - na veřejně prospěšné práce umístil 5 602 lidí. Zaměstnání získalo také 3 013 uchazečů díky vyhrazeným společensky účelným pracovním místům (SÚPM). Pro 7 osob zřídili zaměstnavatelé zcela nová SÚPM (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Dalších 678 nezaměstnaných zahájilo v rámci SÚPM soukromé podnikání. V návratu na pracovní trh také pomáhá příspěvek na dojížďku. Touto cestou podpořil ÚP ČR ke konci srpna celkem 206 lidí. Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci předchozího měsíce takto podpořil 426 OZP.

Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně podporuje nejen uchazeče, ale také zájemce o zaměstnání. K 31. 8. 2022 se jich účastnilo 808 uchazečů nebo zájemců o zaměstnání. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti, kurzy pro pracovníky v sociální oblasti, kurzy orientované na osobní služby. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let.

Zájem je i o výkon veřejné služby. Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 4 381 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (1 600) a v Moravskoslezském (999) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 1 872 klientů.

Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněny na https://www.mpsv.cz/web/cz/mesicni.