Je to skutečná perla nejen Mořic, ale celého jihu prostějovského regionu. Kostel svatého Martina mnohem více než svou velikostí vyniká špičkovou barokní architekturou. Vznikl v první třetině 18. století a najdeme jej v samém centru obce. Na první pohled zaujme zejména venkovní balustráda s bohatou sochařskou výzdobou. Jednotlivé skulptury jsou spojovány s mistry svého oboru.
Původně paulánský kostel údajně stojí na místě starší kaple a byl vystavěn ve třech etapách. Předpokládá se, že tento kostel začal být stavěn jako kaple, jejíž podoba vycházela ze staveb navrhovaných významným architektem Giovannim Pietrem Tencallou. Po zrušení vranovského kláštera měl být zbořen, ale na žádost obce zůstal zachován. Kostel má čtvercovou základnu. K ní přiléhá čelní otevřená předsíň s půlkruhovými arkádovými oblouky na pilířích, kterou zakončuje kamenná balustráda se sochami světců. Na ostatních stranách kostel obklopuje v patře terasa přístupná zadním vnějším schodištěm. I ta je ohraničena balustrádou se sochami světců a andílků. Na balustrádě předsíně jsou sochy paulánských světců, na balustrádě terasy můžeme vidět sochy sv. archanděla Rafaela, anděla Strážce a řady dalších svatých. Také jsou tam dvě sochy andílků, které se nedávno vrátily na své původní místo.
Boční stěny chrámu vymezují kaple s půlkruhovým závěrem a oválným oknem. Podlaha je mramorová a celý interiér je bohatě zdobený štukami, nástěnnými malbami i plastikami. Jako vysoce kvalitní barokní architektura s bohatou, umělecky nesmírně cennou sochařskou výzdobou, nástěnnými malbami a původním vybavením interiéru je mořický filiální kostel sv. Martina zařazen mezi naše chráněné kulturní památky již od května roku 1958. Pozoruhodný je také fakt, že kostel je součástí chráněného paulánského areálu, ve kterém se ještě nachází zámek a socha sv. Jana Nepomuckého.
Tematickou stranu PROSTĚJOVSKO & KRIZEM KRAZEM REGIONEM najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vyšlo v pondělí 13. února
