Dva body k podobě územního plánu byly součástí programu úterního zasedání prostějovského zastupitelstva, které se sešlo v tomto roce podruhé. Schvalovat se nejprve mělo vypořádání námitek, následně pak vlastní V. změna územního plánu. Proti tomu se včak ohradili někteří opoziční politici.
Obávali se, že úsek zástavby v severozápadní části města bude do budoucna ohrožen hlukem z případně nově postavených objektů. A že také dojde k okleštění biokoridoru Hloučela zástavbou.
„Hlasujte pro všechny, pro sebe a pro rodiny. Životní prostředí v Prostějově je v neutěšeném stavu. Je zde nejnižší koeficient udržitelnosti životního prostředí a taky nejnižší index obecné kvality životního prostředí v České republice,“ apelovala na členy a členky nejvyššího orgánu města Jana Jaňourová, která se coby obyvatelka města přihlásila do rozpravy k tomuto bodu.
Tohle téma už v minulosti budilo emoce. Například veřejné projednání námitek k územnímu plánu, jež proběhlo v polovině ledna, bylo místy až bouřlivé. „Byl bych rád, kdybychom se drželi ve věcné rovině,“ žádal proto náměstek primátora Jiří Rozehnal (ANO 2011), který je za město za vypracování územního plánu odpovědný.
Znovu pak byli v úterý 18. dubna přizváni na jednání i zástupci architektonické kanceláře Knesl & Kynčl, kteří územní plán vypracovávali. A brzy čelili otázkám. „Proč kancelář nejprve řešila v územním plánu zajištění před hlukem a v páté změně územního plánu už to není?“ zaznělo z pléna. „A proč je v některých případech u využití jednotlivých ploch pracováno se slovem ´například´?
„V Olomouci se to od roku 2014 neupravovalo. Slovo ´například´ se v podobných případech používá běžně. Jde o otevřený výčet. Když se objeví něco velmi podobné, aby nebyla tato aktivita na území hned vyloučená,“ odpověděl Jakub Kynčl.
Diskuse k tématu byla tentokrát celkem krátká. Zastupitelé i zastupitelky poměrně rychle přistoupili k odsouhlasení připomínek k V. změně a následně i ke změně, což bylo vcelku jasně odhlasováno.
