Skutečnost, již potvrdí každá učitelka v mateřské školce. Stále více malých dětí není schopno se delší dobu soustředit, jsou nesamostatné, citově nestabilní, mají vady výslovnosti a pomalé pracovní tempo. Nejedná se přitom pouze o stesky žen, které mají pocit, že je toho na ně moc.
Objektivně o tom svědčí množství odkladů povinné školní docházky. V uplynulých dvou letech jich byl i v Prostějově udělen rekordní počet. Zatímco loni do první třídy nenastoupilo 136 šestiletých dětí, letos jich bylo 128. V obou případech je to 21,2 procenta všech dětí, které přišly k zápisu! A to je až alarmující číslo...
Do prostějovských základních škol bylo podáno celkem 604 žádostí o přijetí k povinné školní docházce. Šestnáct rodičů podalo žádost na dvě školy, to znamená, že celkový počet dětí u zápisu činí 588. Celkem 127 rodičů požádalo o odklad povinné školní docházky, přijímat se tedy bude 461 dětí. Z uvedené statistiky jednoznačně vyčnívá obrovské množství žádostí o odklad. Rodiče tak činili především z důvodu školní nezralosti svých potomků. Jejich návrh pak musela schválit školská poradna a také lékař či klinický psycholog. Přesné důvody ke schválení tohoto návrhu jsou individuální.
Pozdější nástup do školy je dlouhodobým trendem, jeho nárůst obzvláště v posledních dvou letech je nepřehlédnutelný. „Příčiny bych viděl především v rodinách a uspěchanosti současné doby, kdy rodiče jsou velmi často zaneprázdněni a chybí čas na prostou komunikaci, čtení malým dětem, svoji roli určitě hrají i moderní technologie, které se dostávají do rukou čím dál mladším dětem jako alternativa volného času,“ zareagoval na dotaz Večerníku ohledně důvodů tohoto neutěšeného stavu Miloš Sklenka (ANO 2011), náměstek prostějovského primátora, který má na starost oblast vzdělání.
Zajímalo nás, zda se s tímto negativním trendem dá něco dělat? „Ministerstvo školství zavedlo změny, které měly mít dosah na zmenšení počtu odkladů povinné školní docházky. Například by tomu mělo napomoct zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání nebo posunutí zápisu na duben. Efekt však zatím není nijak výrazný,“ poznamenal v této souvislosti Sklenka.
Školám se dařilo ušetřit
Zejména loni byly výrazným tématem úspory energií na školách. S těmi si však školy dokázaly poradit. „Vzhledem k aktuální situaci školy přistoupily k energeticky úsporným opatřením. V konečném důsledku školy za kalendářní rok díky racionálnímu hospodaření a kontrole na energiích paradoxně ušetřily a uspořené finanční prostředky většinou investovaly do dalších energetických úspor jako je úspornější osvětlení, spotřebiče, termoregulace a podobně,“ poznamenal Sklenka.
Roste počet cizinců
Celkově se dá říci, že školy v Prostějově čelí podobným výzvám jako v jiných městech. Mimo jiné přecházejí na nové školní vzdělávací programy. Výzvou je i větší počet cizinců. Těch k nám v posledním roce nejvíce přišlo z válkou zasažené Ukrajiny. „K zápisu k povinné školní docházce došlo na městem zřizovaných základních školách třináct dětí ukrajinské národnosti. Celkově v současné době u nás školy navštěvuje 136 ukrajinských dětí, v příštím roce by se jejich počet měl zvýšit na 142,“ nabídl konkrétní čísla náměstek prostějovského primátora.
Dětí bude ubývat
Z výrazně klesajícího počtu narozených dětí je patrné, že žáků na školách bude v nadcházejících letech výrazně ubývat. Budou školy schopny se tomu přizpůsobit? „V Prostějově je v současné době kapacita škol optimální a například při letošním zápise k povinné školní docházce kapacity škol nabízí pro rodiče možnost přijetí na školu, kde byla podaná žádost. Místo zde najdou také děti z okolních vesnic, jejichž rodiče dojíždí do Prostějova za prací. Demograficky vývoj pravidelně sledujeme, v současné době neplánuje magistrát do sítě základních škol jakkoli vstupovat,“ uzavřel Miloš Sklenka.
