(Radka Miloševská, tisková mluvčí společnosti Agel)Každoročně 15. května, tj. právě dnes, slavíme Světový den mozkové mrtvice. Toto náhlé ochromení činnosti některé z mozkových částí postihne ročně pětatřicet tisíc Čechů a jeho následky mohou být i fatální, pokud není včas odhaleno a vhodně léčeno. Bohužel pro mnohé Čechy je tato problematika stále velkou neznámou, a na 30 lidí denně na tuto zdravotní komplikaci umírá. Stovkám dalších pak zůstávají trvalé následky. Změnit se to snaží zdravotníci právě pomocí osvěty, která na problematiku CMP, její příznaky i prevenci upozorňuje.

CMP, mozkový infarkt, lidově mozková mrtvice. Všechny tyto názvy označují akutní poruchu části mozku, která může mít fatální dopady na lidské zdraví i život. „Cévní mozková příhoda je velice vážný a akutní problém, který se ale obvykle neprojevuje bolestí, takže je nesmírně často pacienty i jejich okolím přehlížen nebo podceňován. Pacienti se pak do nemocnice dostávají až za několik hodin nebo i dní, což už je doba, kdy jim nelze efektivně pomoci,“ varuje Gabriela Krejstová, primářka neurologického oddělení Nemocnice AGEL Prostějov, s tím, že při podezření na mrtvici je potřebné věnovat pozornost i zdánlivým detailům a nepodceňovat žádné příznaky.

Mezi ty patří například pokles koutku úst či poruchy řeči, ochrnutí či slabost na končetinách jedné poloviny těla, případně i náhlé poruchy vědomí. Záleží vždy na tom, jaká část mozku je zasažena. V řadě případů pak může jít i jen o málo výrazné poruchy citlivosti, brnění končetin a obličeje, dvojité vidění, závratě, zvracení či bolest hlavy bez zjevné příčiny. Pokud se kterýkoliv z těchto signálů objeví, je potřeba ihned jednat, a to i v případech, kdy postiženého nic nebolí a potíže ustupují. Během několika minut může totiž mrtvice udeřit znovu a mnohem silněji. Proto je potřebné situaci nepodceňovat a vždy volat 155.

„Čas u cévní mozkové příhody hraje zásadní roli. Při správné a rychlé pomoci, kterou je ale potřeba zajistit ve zdravotnickém zařízení, mohou být dopady na zdraví minimální. V opačném případě může cévní mozková příhoda končit i smrtí, nebo přinejmenším trvalými následky. Netrvá totiž dlouho a neokysličené nervové buňky začnou odumírat. Po několika hodinách je pak mozek již nenávratně poškozen,“ varuje MUDr. Krejstová s tím, že léčba CMP spočívá v podání infuze látky, která rozpouští krevní sraženiny (trombolytikum), následném sledování pacienta a podávání dalších léků tak, aby se zamezilo krvácivým komplikacím. Ideální čas k zahájení léčby cévní mozkové příhody je co nejdříve po vzniku prvních potíží. Každou další minutou bez adekvátní léčby odumírají kvanta mozkových buněk.

Nejrizikovějším obdobím pro vznik mrtvice jsou přitom horké letní dny, proto právě v jejich průběhu bychom měli být opatrní – a to zejména pokud trpíme také vysokým krevním tlakem, cukrovkou, nadváhou nebo srdečními obtížemi. Zároveň je vhodné být všímaví vůči okolí. Cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě. „Onemocnění se týká obou pohlaví a stále častěji se s cévní mozkovou příhodou setkáváme u mladších lidí, kolem třiceti let,“ uzavírá primářka.