Tak si to představte. Chystáte se vyrazit vlakem do práce, najednou k vám přijde neznámý zfetovaný muž, začne vám sprostě nadávat, pak vás praští pěstí do obličeje a zkope vás. Když si chcete zavolat pomoc, vytrhne vám mobil a rozmlátí ho.

Místo v zaměstnání pak skončíte v nemocnici a následně i v měsíční pracovní neschopnosti. Oním bezhlavým útočníkem byl Petr Ševčík, který za ublížení na zdraví, výtržnictví a vydírání skončil uplynulé úterý 23. května u prostějovského soudu.

 

Petr Ševčík z Prostějova bydlel v Prostějově s maminkou ve Mlýnské ulici. Své první loupeže se dopustil už v roce 2011, když mu ještě nebylo ani 18 roků. Ve svých osmadvaceti letech pracoval opravdu jen velmi krátce, na druhou stranu je závislý na pervitinu, stihl nasekat poměrně vysoké dluhy a v rejstříku trestů už má šest záznamů. Jistě by jich bylo i více, pokud by většinu svého dospělého života nestrávil ve vězení. Z něj byl naposledy propuštěn loni v lednu, nyní už je měsíc a půl ve vazbě a je jasné, že na poměrně dlouhý čas skončí v kriminále. Ten se mu již očividně stal domovem, kde to už dobře zná a kam se zřejmě rád vrací. Případ se projednával v úterý 23. května u Okresního soudu v Prostějově.

Probírané napadení přitom bylo stejně nesmyslné jako brutální. „Paní doktorka mi říkala, že kdybych nevyhledal pomoc, tak jsem mohl být dnes už mrtvý,“ prohlásil u soudu hubený a nesměle působící poškozený, který byl pro svalnatého Ševčíka očividně snadnou kořistí.

Sám obžalovaný pro svůj útok jen těžce hledal vysvětlení. Na policii přišel s historkou, že mu poškozený měl v minulosti hlídat na nádraží věci poté, co jej jeho bývalá družka „vykopla“ na ulici. Tyto věci pak měly zmizet. Přímo u soudu to však vypadalo, že svému tvrzení moc nevěří ani on sám. Pravděpodobnější tak zřejmě bylo to, že si nafetovaný potřeboval na někom vybít svůj vztek a frustraci a poškozený mu prostě přišel do rány.

Před tribunálem vinu přiznal

Přímo při hlavním líčení obžalovaný rezignoval a svoji vinu plně doznal. „Omlouvám se, můžu si za to sám, jsem blázen,“ přiznal sebekriticky Petr Ševčík při své závěrečné řeči, v rámci níž prosil o co nejmírnější trest.

Soud mu nakonec vyměřil trest 15 měsíců nepodmíněně s tím, že zdravotní pojišťovně musí zaplatit 6 500 korun za léčení poškozeného, který strávil nějaký čas i v nemocnici. Soud poněkud překvapivě nepřiznal náhradu škody poškozenému za zničený mobil. Mohla za to paradoxně poctivost poškozeného, který u hlavního líčení předložil účtenku dokazující, že jeho mobil stál osm set korun, což byla zhruba polovina částky, na kterou byl odhadnut v obžalobě. Pokud by tedy chtěl poškozený vymáhat způsobenou škodu, bude muset podat civilní žalobu.

 

Čeká ho soud kvůli loupeži

„Pro obžalovaného bylo důležité přiznání viny, jinak by trest byl i dvojnásobný. V jeho případě však nešlo uvažovat o jiném než nepodmíněném druhu trestu,“ odůvodnil soudce Petr Vrtěl.

Jeho rozsudek je již pravomocný, jisté však je, že nikoliv ne poslední. Aktuálně se na Petra Ševčíka totiž připravuje další žaloba, a to konkrétně pro loupež.