Tedy chybělo opravdu jen málo. Pod hladinou jednoho z bazénků v prostějovském aquaparku skončil nedávno asi čtyřletý chlapec. Jelikož neuměl plavat a ani nebyl schopný se žádným způsobem dostat nad hladinu, bezprostředně mu hrozilo, že se utopí.
Z vody jej nevytáhli ani rodiče, ani plavčík, ale náhodný návštěvník, který si už s předstihem všiml jeho hazardního počínání na dlouhé skluzavce. Večerníku se podařilo zajistit přímé svědectví onoho muže, bez jehož zásahu vše mohlo skončit tragicky.
O případu, kdy muž zachránil chlapci život, se Večerník dozvěděl zcela náhodou. Stalo se tak díky diskusi pod článkem na našem Facebooku o sanitce, která zasahovala rovněž v aquaparku u mladíka, jenž si při sjezdu z toboganu poranil záda a krční páteř. „Nedávno jsem zde vytahoval topící se dítě a ti, co to mají v popisu práce nedělali nic,“ napsal Jan Kubíček, kterého se Večerníku podařilo kontaktovat s celou řadou dotazů.
K události došlo již v sobotu 8. července. „Byl jsem s dětmi v aquaparku a jak jsme jezdili, tak už jsem si všiml, že plavčík, co seděl nahoře na toboganu moc nesledoval, co se děje. Když jsme sjížděli takovou tu rovnou žlutou skluzavku, tak jsem zaznamenal asi čtyřletého kluka, jemuž to moc nejelo. Pořád se snažil rozjet a usmíval se. Myslel jsem si, že ho tam rodič posadil a čekal na něho dole. Po sjezdu jsem se vynořil a už pomalu vycházel, když jsem si všiml, že je těsně na hraně skluzavky. Najednou spadl do bazénu a rodič nikde. Tak jsem se okamžitě rozběhl a kluka jsem vytahoval, když už byl pod vodou. Hrábl jsem po něm, hodil ho na rameno a šel jsem ním ven,“ popsal dramatické chvíle se šťastným koncem hrdina Jan Kubíček.
Až toto jeho počínání konečně zaregistrovala plavčice, která se muže při výstupu z bazénu zeptala, zda je to jeho dítě. „Odpověděl jsem, že není, že se topilo a já ho vytáhl. Neodpustil jsem si poznámku, že nechápu, jak ho mohli pustit na takovou skluzavku. V tom se objevil asi stošedesátikilový chlap snědé pleti s tím, že to dítě je jeho. Kluk pak dostal pořádně nadáno a možná padly i nějaké pohlavky,“ dodal Jan Kubíček, který celou záležitost bere jako jakousi splátku dluhu. „Také jsem se kdysi topil a tehdy mě zachránila jedna paní. Takže jsem rád, že jsem se mohl takto svým způsobem osudu odvděčit,“ uzavřel své vyprávění.
Faktem je, že redakce Večerníku již kromě tohoto zaznamenala několik poznámek ohledně ostražitosti plavčíků. „Měli by především odevzdat mobil a věnovat se práci. I na tom tobogánu jezdí kluci jeden za druhým, nenechávají si žádné odstupy. Pak se někdo diví, že spadne jeden na druhého, přitom úraz páteře není sranda. Plavčíci si pak místo dohledu hledí právě do telefonu,“ napsala nám například Věra Pajchlová.
Za děti zodpovídají rodiče
Ohledně celé záležitosti jsme se obrátili na zástupce Domovní správy. „O této konkrétní záležitosti od vás slyším poprvé, takže ji těžko mohu hodnotit. Obecně řečeno se to má tak, že hlavní odpovědnost za děti nesou rodiče. Pokud je v aquaparku půldruhého tisíce lidí, není v silách plavčíka uhlídat vše. On je tam od toho, aby v případě problémů uměl okamžitě poskytnout první pomoc,“ konstatoval jednatel Domovní správy Prostějov Vladimír Průša, jehož se Večerník dále zeptal i na námitky ohledně používání mobilních telefonů. „Plavčíci mají mobilní telefony u sebe ze služebních důvodů. Účel jejich požívání se reálně těžko kontroluje, pravdou však zůstává, že každý z nich by měl neustále sledovat své okolí,“ zareagoval Průša.
