Právě dnes, tj. v pondělí 21. srpna 2023, si připomínáme 55. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. O čtyři dny později pak vzpomeneme na tři prostějovské oběti střelby sovětských vojáků během „krvavé neděle“ dne 25. srpna 1968. Jak známo, dodnes nebyla tato tragédie řádně vyšetřena a také se přesně neví, proč sovětští vojáci v Prostějově vůbec zahájili palbu... V každém případě jejich kulky ze samopalů a kulometů usmrtily Martu Říhovskou, Ladislava Langa a Josefa Boháče, dalších devět Prostějovanů utrpělo těžká zranění!

Při pečlivém prostudování historických pramenů a všech dostupných vystoupení různých pamětníků v českých médiích je jasné, že příčiny 55 let staré tragédie v Prostějově nebudou už patrně nikdy objasněny.

Co se tedy vlastně v neděli 25. srpna 1968 stalo? Sovětská kolona projížděla v tento den ve večerních hodinách centrem města, a to ve směru z Olomouce na Brno. Zčistajasna ale začali střílet.

„Pamatuji se, jak jsme s manželkou byli venku, najednou nám ale hvízdaly kolem uší kulky. Ukryli jsme se v budově tehdejšího okresního výboru KSČ. Na co si dodnes vzpomínám, bylo to ticho, které se rozhostilo po střelbě. Všichni měli strach. Schovali se, prostě absolutní ticho v celém centru města,“ vzpomínal pro Večerník před léty Miroslav Zikmund, první polistopadový starosta Prostějova. Jak později ještě dodal, sám byl svědkem toho, jak do sídla OV KSČ, v dnešním Atriu na Hlaváčkově náměstí, přinesli lidé jednu z obětí - dvaadvacetiletého Josefa Boháče. Ten se vracel z návštěvy otce, který pracoval jako výčepní v hostinci na Vojáčkově náměstí. V parku Boháče zasáhla sovětská kulka. Druhou obětí byla sedmadvacetiletá Marta Říhovská. Bydlela přímo na hlavním náměstí, tehdy se jmenovalo 9. května. Vešla do domu, zavřela a kulky ji zasáhly přes dveře na chodbě.

O několik desítek metrů dál na Žižkově náměstí zemřel jednasedmdesátiletý Ladislav Lang, zakládající člen Komunistické strany Československa. Tehdejší stranický list Stráž lidu mu v mimořádném vydání o události věnoval článek, nazvaný „Kulka za věrnost straně“.

Pořád ale dodnes není jasné, proč tito tři občané Prostějova museli zemřít a dalších devět lidí skončit v nemocnici s těžkými zraněními. „Kolona tanků zabloudila, a místo aby jela na Brno, kroužila městem zpět ve směru na Olomouc. Jedna z verzí je, že někdo na ulici vystřelil z poplašné pistole, což vojáky vyprovokovalo ke střelbě. Není to ale potvrzené. Mnoho lidí říkalo, že žádný výstřel neslyšelo, já také ne,“ zavzpomínal dále Zikmund.

O údajném výstřelu nikdy nezjištěného Prostějovana se píše také v záznamu, který vypracoval vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti kapitán Novák a který je uložen v archivu Ústavu pro studium totalitních režimů. „V uvedené době podle výslechu osob došlo pravděpodobně na náměstí 9. května dosud nezjištěným občanem k nežádoucímu vystřelení několika ran pravděpodobně z poplašné pistole. A to mělo za následek, že vojáci z osádek projíždějících tanků začali střílet nejprve směrem nahoru, později pak na občany, kteří se nacházeli v uvedených prostorách,“ napsal před lety příslušník prostějovské Veřejné bezpečnosti.

Zatímco Sověti tehdy vše označili za výmysl, údajný pachatel výstřelu nikdy vypátrán nebyl, stejně ovšem jako ti, kteří bezdůvodně pálili „ostrými“ na lidi. V takzvané Bílé knize, ve které sovětští okupanti popisovali taktiku údajné kontrarevoluce v Československu, je prostějovský masakr označen za výmysl. Nikdy se prý nestal, takže ani na sovětské straně nebylo nic vyšetřováno...

Existují také svědectví, že střílet začal jeden sovětský voják kvůli tomu, že železniční přejezd blokoval nákladní vlak. Jeho výstřel pak spustil palbu ostatních.

Mlčení o masakru zavládlo později nejen v Sovětském svazu, ale i v Československu. Ve městě se samozřejmě nesměl vůbec připomínat. „Otec Josefa Boháče se s tím nesmířil. Bral to tak, že mu zabili syna, každý rok pětadvacátého srpna proto nosil na Vojáčkovo náměstí květiny. Policisté je ale vždy hned odstranili. Boháče neustále sledovali a dělali mu různé nepříjemnosti až do konce života,“ uzavírá vzpomínky na „krvavou neděli“ v Prostějově Miroslav Zikmund.

 

Nejen vzpomínky pamětníků a chronologii historických událostí ze srpna 1968 v Prostějově najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, který vychází v pondělí 21. srpna